Dvacatero vzkazů rodičům od jejich dětí
- Nerozmazlujte mě.
- Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu, já vás jen zkouším.
- Nebojte se být přísní a pevní.
- Mám to raději – s nastavenými pravidly se cítím bezpečněji.
- Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky.
- Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.
- Nedělejte ze mě menšího, než jsem.
- Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako „ velký“.
- Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti.
- Daleko víc na mě zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí.
- Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžká provinění.
- Nabourává to můj smysl pro hodnoty.
- Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rád.
- Nejste to vy, koho nemám rád, ale vaše moc, která mě omezuje.
- Nechraňte mě před všemi následky mého jednání.
- Potřebuji se taky naučit snášet obtíže a bolest.
- Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním.
- Dokážu se s nimi vyrovnat.
10. Nenapomínejte mě pořád, nesekýrujte mě.
- Musel bych se bránit tím, že budu hluchý.
- Nedávejte ukvapené sliby.
- Pamatujte si, že se cítím špatně, když se sliby nedodržují.
12. Nezapomínejte, že se neumím vždy vyjádřit tak, jak bych chtěl.
- Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět.
13. Nepokoušejte nadměrně mou poctivost.
- Dostanu strach a pak lžu.
14. Nebuďte nedůslední.
- Neříkejte, že mě nemáte rádi.
- ….i když dělám někdy příšerné věci.
- Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti.
- Pro mě jsou skutečné a moc pro mě znamená, když se snažíte mi porozumět.
- Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní.
- Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.
- Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit.
- Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.
- Nezapomínejte, jak rychle vyspívám ( dospívám ).
- Je to určitě těžké držet se mnou krok, ale prosím – snažte se.
- Nezapomeňte, že nemůžu dobře vyrůst bez spousty lásky a porozumění.
- …….ale to vám nemusím říkat, ne?