Český jazyk

---

---

---

Pondělí 1.3.

Práci v Čj máte rozepsanou na tento týden v pracovních sešitech, proto přidávám jen úkoly ze psaní a čtení.  

" Procvičujte si na výukovém PC programu Vyjmenovaná slova! " 

Pokyny ke zprovoznění jsou na hlavní stránce Domácí výuka.

 

Úterý 2.3.

V písance prosím dokončete str. 8. Podle vzoru máte za úkol napsat podstatná jména (latinsky substantiva) v množném čísle (latinsky v plurálu). Latinské výrazy používají především vědci. A to proto, aby si rozuměli vědci z celého světa. Jazykovědci, lékaři, astronomové, archeologové, ti všichni a mnozí další používají latinské názvy. Ale zpátky k našemu úkolu. Dávejte pozor i na správné tvary slov v množném čísle  MYŠ – MYŠI,   dám najíst KUŘETI – dám najíst KUŘATŮM.

 

Čtení: Staré řecké báje a pověsti je moc hezká knížka Eduarda Petišky. My z ní máme v čítance na str. 87 a 88 pověst o Prométheovi. Protože je vytištěná velmi drobným písmem. (Abychom si zvykali na různé podoby tištěných knih.) nebudeme pověst číst najednou. Dnes si přečtěte první část (str. 87), ve které se vypráví o tom, jak vypadal svět bez lidí, a jak podle starých řeckých pověstí vznikli lidé.

Dozvíte se, že zpočátku neuměli nic, proto je Prométheus všemu naučil. Bohové ale chtěli, aby je lidé uctívali. Prométheus to zařídil. Jak? Co budou lidé bohům obětovat? Nepokoušeli se lidé podle rady Prométhea bohy obelstít?  A jaký trest na lidstvo bohové seslali? A jak to dopadlo? To si přečteme zítra.

 

Středa 3.3.

 První část str. 9 v písance. Doplň správně přísloví. Tady je malá nápověda:

... ten se směje nejlépe.

...má za tři.

...v apatyce nekoupí.

...sám do ní padá.

...tak se z lesa ozývá.

...nesmí do lesa.

...tomu se zelení.

...sám sobě škodí.

 

Apatyka je starý výraz pro lékárnu. Kdo je hloupý, chytrost si v lékárně nekoupí.

Kdo není líný, dobře se mu daří. Když není líný sedlák, brzy zaseje, brzy se mu pole zazelená. A podobně lze vysvětlit i ostatní přísloví. Popovídejte si o nich s rodiči.

Dočtěte si článek Prométheus na str. 88. Dozvíte se odpovědi na včerejší otázky.

 

Čtvrtek 4.3.

Dokončete v písance str.9

Do první věty by se nabízelo například sloveso kupuje, nakupuje, shání... A pokud je Anežka prodavačka, potom i prodává.

 

I čtení dalšího článku si rozdělíme do dvou dnů. Dnes str. 89....

 

Pátek 5.3.

Dnes odevzdáváte před polednem své práce, proto v písance jenom doplňovačku na str. 10. Pište HŮLKOVÝM PÍSMEM,  kdo napíše nad měkkým i tečku, je chobot!!! Do doplňovačky patří přídavná jména tedy odpovědi na otázky jaký, jaká, jaké. Moc nevyrostla, je jaká?  MALÁ. A dál už sami.

 

A dnes si dočtěte článek o Machovi a Šebestové. A za odměnu: https://www.youtube.com/watch?v=cwJjGWky9G4

 

---

---

---

---

---

---

---

---

---

NOVOU MATEMATIKU SI PROSÍM VYZVEDNĚTE VE STŘEDU  BĚHEM DNE NA LAVIČCE PŘED ŠKOLOU!!! 

Pondělí 7.12.

Když jsme se v pátek loučili, vůbec mě nenapadlo, že se v pondělí ráno neuvidíme. Moc mě mrzí, že se musíme přivítat jen tady na internetových stránkách. Držte mi dnes okolo jedenácté hodiny palce. Jdu totiž na testy. Strčí mi do nosu nějakou špejli a potom budou zkoumat, kdy se k vám zase budu moci vrátit. Když to dobře dopadne, mohli bychom se vidět už příští pondělí.

A teď do práce:

V pátek jsme pracovali na str. 44. Kdo nekoukal kde co lítá, měl na konci hodiny hotové cvičení 2 a). Teď budeme pokračovat dál. Zapište názvy pohádek, které znáte, četli jste je, nebo viděli. Vybírejte radši naše české, u kterých víte, jak se jejich názvy píší.

Ve cvičení 1 na str. 45 si všímejte, jak je důležitá délka samohlásek. Jak se mění význam slov pouhým vynecháním, či přidáním čárky nad samohláskou.

Psaní:

Už delší dobu zápasíme (někteří z nás) s úpravou při přepisu básní. Tak než začnete dnes psát na str. 27 v písance, dávejte pozor!

Básnička má tři sloky po čtyřech verších (po čtyřech řádkách) + nadpis.

V písance máte pro přepis básničky přesně připravené místo: Na první řádek přijde nadpis a hned pod něj napište čtyři řádky první sloky. (taky tam máte připravené čtyři řádky)

Řádek s vlaječkou zůstane prázdný, abychom oddělili jednotlivé sloky od sebe. Potom přijde druhá sloka na další čtyři řádky a opět následuje vynechaná řádka s vlaječkou. Čtyři verše (řádky) poslední sloky napište na poslední čtyři volné řádky.  Myslím že teď už to musí být jasné úplně všem.

Abyste toho dnes neměli moc, ze čtení to bude jen básnička na str. 60 Líba Samolibá. Až si básničku přečtete, poproste dospěláky, aby si s vámi o ní popovídali.  První polovině asi budete rozumět snadno. A také určitě budete vědět, kolik je dvě a dvě. Ale kdo byl Jan Žižka, už asi vědět nebudete. To byl slavný český vojevůdce (velitel vojáků), který byl tak chytrý, že dokázal s několika desítkami špatně vyzbrojených vojáků (sedláků) porazit dobře vyzbrojenou a vycvičenou armádu. O tom se budete učit, až budete starší v dějepise.

Co se dobývá na Kladně? Dnes už nic, ale v době, kdy pan básník tyto verše napsal, se tam dobývalo uhlí. (Můj tatínek v těch dolech dokonce několik měsíců pracoval).

Kde se v Praze koupají děti?  Která řeka protéká Prahou?  Dunaj to určitě není.

A poslední otázka z básničky je snad všem jasná. Kdo se nebude učit, ať už je to děvče nebo chlapec, bude hloupý, jako Líba Samolibá! Tak ať to nejste vy!

 

NOVOU MATEMATIKU SI PROSÍM VYZVEDNĚTE VE STŘEDU  BĚHEM DNE NA LAVIČCE PŘED ŠKOLOU!!! 

Úterý 8.12.

Cv. 2 na str. 45. Zde je vaším úkolem zapsat věty s danými spojkami. Například: Když venku prší, obvykle klesá teplota. Nebo jiný příklad: Když chce husa letět, musí mávat křídly. Věřím, že si s tímto cvičením snadno poradíte.

Škoda, že nemůžeme být ve škole, protože u dalšího cvičení bychom se zasmáli. Jedná se o jazykolamy. O slova, či věty, které se obtížně vyslovují a snadno se při jejich čtení člověk přeřekne. Věty si nejprve přečtěte pomalu a potichu. Potom je zkuste říci rychle a nahlas. Zkuste do hry zapojit i sourozence, či rodiče. A já přidám ještě další: Dokážeš říci rychle 5x za sebou DRBU VRBU? Nebo: PAN KAPLAN PLAKAL V KAPLI.  A co tuhle větu: STREJČEK ŠUSTA SUŠIL ŠVESTKY V SUŠICI.  Pokud se při čtení těchto vět zamotáte, zaškobrtnete, přeřeknete, či si šlápnete na jazyk, nic si z toho nedělejte, je to legrace, jsou to přece jazykolamy.

Psaní: Písanka str. 28, první polovinu stránky. Nápověda: vlk, Manka, pařezová, Budulínek, Sněhurka

Pište prosím krasopisně!

Při čtení se dnes na str. 61 a 62 v Čítance pustíme do zvláštního pohádkového příběhu, ve kterém ožije starý mlýnek. Místo kávy však bude mlít spoustu nesmyslů, aby pozlobil dědečka, který nechtěl Šárce vyprávět pohádku na dobrou noc. Jak to nakonec dopadlo, si přečtete dnes a zítra. (Kdo bude zvědavý, klidně si to může celé přečíst už dnes, bude mít zítra méně práce) Dnes celou stránku 61 a na str. 62 jen první odstavec. Končí slovy: ..prostě hrůza hrůzoucí, netopýři, pavouci.

NOVOU MATEMATIKU SI PROSÍM VYZVEDNĚTE DNES  BĚHEM DNE NA LAVIČCE PŘED ŠKOLOU!!! 

Středa 9.12.

 Na stránce 46 máte v pracovním sešitě ČJ shrnuté učivo posledních týdnů. To jsme se naučili a neměli byste to zapomenout. Proto má také celá stránka nadpis NEZAPOMEŇ!

Tím jsme zakončili jednu část učiva a v následujících týdnech se budeme věnovat veledůležité látce a to PSANÍ   I-Y PO OBOJETNÝCH SOUHLÁSKÁCH. Nejprve si zopakujeme to, co už známe: Roztahuji doširoka ruce a začínám odříkávat větu, kterou už určitě dokážete všichni dokončit místo mě: MLUVÍME A PÍŠEME VE VĚTÁCH. VĚTY SE SKLÁDAJÍ ZE SLOV, SLOVA ZE SLABIK A SLABIKY Z HLÁSEK (NAPSANÁ HLÁSKA JE PÍSMENO)

Hlásky dělíme na samohlásky AEIOUY, dvojhlásky AU, OU, EU, a souhlásky např: KLMNHFT.... 

Souhlásky dělíme na TVRDÉ   H, CH, K, R, D, T, N

                           MĚKKÉ   Ž, Š, Č, Ř, C, J, Ď, Ť, Ň    až sem to už znáte.

Také víte, že po měkkých souhláskách píšeme obvykle měkké i, po tvrdých tvrdé.

A teď k nové látce další skupinu souhlásek tvoří SOUHLÁSKY OBOJETNÉ: B, F, L, M, P, S, V, Z.

Aby se vám lépe pamatovaly, mám pro vás básničku, kterou mě učila kdysi maminka:

Befeleme pes se veze

na trakaři v pytlíčku.

Přišli za ním muzikanti,

zahráli mu písničku.

Po obojetných souhláskách píšeme většinou měkké i. V některých případech potom tvrdé y. Abychom správně určili jaké i napsat, musíme si vzít na pomoc vyjmenovaná slova. Po vyjmenovaných slovech a po slovech, která jsou s nimi příbuzná (vidíte, už se nám bude hodit nedávno probírané učivo o příbuzných slovech) se píše tvrdé y.

Na tuto látku se musíte pořádně soustředit, protože je to látka obtížná. Nejprve se musíme naučit řady vyjmenovaných slov. To je ale teprve začátek Naučit se řadu slov nazpaměť dokáže každý papoušek. My však se ještě musíme naučit vyjmenovaná slova i používat a to bude trochu obtížnější. Ale nebojte se, určitě to zvládnete. 

To by pro dnešek myslím stačilo. Přečtěte si prosím básničku na str. 47 v učebnici a vyznačte obojetné souhlásky. Všechny je najdete v pátém verši (řádku).

Na závěr si přečtěte úryvek z pohádky O pejskovi a kočičce. Všímejte si při tom pravopisu tučně vytištěných slov. Je v nich tvrdé y po obojetných souhláskách. Všechno to jsou slova vyjmenovaná, nebo k nim příbuzná. A pokud dokážete pohádku i dovyprávět, dostali jste se na konec dnešní hodiny.

Psaní str. 28 Piš jména pohádkových bytostí. Pozor na to, kde užijete velká písmena!

drak – je malé d, to je jméno obecné, ale Bucifal , to už je vlastní jméno jednoho určitého draka. Tak do toho!

 

Dočtěte si prosím pohádku o kouzelném mlýnku. Dozvíte se, co se z něj stalo, když ho dědeček vyhodil z okna.

Čtvrtek 10.12.

Tak a dnes to začíná! Společně si projdeme všechna vyjmenovaná slova po B. Potom se je naučíte nazpaměť!

BÝT – slovo být, znamená existovat, vyskytovat se, nacházet se. Můžeme si ho nahradit lidovým, hovorovým výrazem BEJT.   Musím být (bejt) dnes doma včas. Pozor, už toto první vyjmenované slovíčko je obtížné, protože máme i druhé slovo BÍT a toto slovo s měkkým i píšeme ve významu mlátit, tlouci. Tady nemůžeme lidové bejt použít, to by nedávalo smysl. Zvířata nesmíte nikdy BÍT!!!

BYDLIT  - bydlím, bydlíš, bydlíme, bydleli – to jsou jiné tvary tohoto slova

-       obydlí, bydliště, bydlo (rozuměj bydlení) jsou slova příbuzná

OBYVATEL – je někdo, kdo obývá nějaké obydlí  (pes- bouda, pták- hnízdo, člověk- dům)

BYT - asi není třeba moc vysvětlovat. V panelovém domě jsou čtyři byty.

PŘÍBYTEK -  je vlastně jiný výraz pro obydlí.

NÁBYTEK – zařízení bytu – stoly, židle, poličky skříně, křesla,....

asi tak trochu cítíte, že slova BYDLIT, OBYVATEL, BYT, PŘÍBYTEK a NÁBYTEK jsou si významově hodně blízko, že jsou příbuzná (Pouze ve slově obyvatel není kořen BYT, ale písmenko t se změnilo na v.)

DOBYTEK -  to jsou velká hospodářská zvířata. Kráva, kůň, ovce, prasata, kozy...

ZBYTEK – něco, co zůstalo, třeba nějaký odpad. Dělal jsem poličku, zbytky prken spálím. Pozor! Prkna mi můžou zbýt (Zbytky). Toho lumpa nemůžeme zbít (zmlátit).

OBYČEJ – zvyk, zvyklost.  Zdobení vánočního stromečku je starý obyčej (zvyk) Obyčejná tužka, neobyčejný zážitek.

BYSTRÝ – znamená čilý, čiperný, hbitý, chápavý. Bystřina je rychlý potok, Bystřice je město na březích bystřiny.

BYLINA – byliny jsou rostliny, které nemají dřevo. Rostliny dělíme na dvě skupiny, na byliny a dřeviny. Smrk je dřevina, pampeliška je bylina. Léčivé byliny, babka bylinkářka...

KOBYLA – samice koně

BÝK -  samec tura domácího (býk, kráva, tele)

PŘIBYSLAV -  je město na Vysočině. Při jeho obléhání zemřel náš slavný vojevůdce Jan Žižka.

Naučit nazpaměť!!!  Hodně vám pomůže následující odkaz. Tady si můžete hrát a procvičovat:

https://skolakov.eu/cesky-jazyk-3-trida/vyjmenovana-slova-po-b

Čtení dnes bude krátké, jen básničky na str. 64 v čítance. V první se dozvíte, co se děje v noci. V té druhé zase, co dělá zima v létě. A ještě co je to putna? Putna je velká nádoba, k přenášení sypkých hmot. Třeba písku, nebo uhlí. Nosí se na zádech podobně jako nůše. Když se ještě topilo ve velkých městech na uhlí, uhlíři zastavili před domem, jeden nakládal druhému lopatou uhlí z auta rovnou do putny a ten ho odnášel po schodech do sklepa. To byla těžká práce!  

Pátek 11.12.

Dnes prosím pracujte v ČJ na str. 48

Cv.1 Zdůvodni pravopis vyznačených slov: Takto: Ve slově obyvatel píšeme po b tvrdé y, protože slovo obyvatel je ve vyjmenovaných slovech. Ve slově zbytečná píšeme po bo tvrdé y, protože je to příbuzné k vyjmenovanému slovu zbytek.

Cv.2

Tady vám trošku pomůžu, protože slovo být je poněkud složitější.

Být – byl, byla, bylo, byli 

U slova bydlit také malá nápověda:   JÁ bydlím, TY ..., ON ...,  MY..., VY...

Nápověda pro další slova: Bez čeho?  S čím? Odpovězte na tyto otázky a máte jiné tvary slov. Bez nábytku, s nábytkem ...

Cv.3 Slova jsou příbuzná tehdy, jsou-li si podobná významem a mají-li společný kořen. Je to na vás. Nemusíte vyplnit všechny řádky.  

A opět můžete procvičovat zde:

https://skolakov.eu/cesky-jazyk-3-trida/vyjmenovana-slova-po-b

Písanku i čítanku dnes necháme zavřenou.

 

 

Velké poděkování těm, kteří se s vámi na domácím učení podíleli a všem krásný víkend.

 

 

 

---

Pondělí 16.11.

Dnešní hodina se vám bude určitě líbit. Látka není těžká. V nadpisu na str. 36 jsou dvě cizí slova SYNONYMA a OPOZITA. Tato slova označují dvojice slov.

SYNONYMA jsou slova STEJNÉHO, nebo podobného významu, OPOZITA jsou slova OPAČNÉHO významu. Snadno si to zapamatujete podle počátečních písmen těchto slov.

SSSSSYNONYMA  -   SSSSSTEJNÝ význam

OOOOOPOZITA  -  OOOPAČNÝ význam

 

Příklad:  SYNONYMA:     JDE – KRÁČÍ,        UMYTÝ  -  ČISTÝ

 

              OPOZITA:            JDE – STOJÍ            UMYTÝ – ŠPINAVÝ

 

Celý můj výklad je shrnutý na str. 36 dole ve žlutém rámečku.

A teď vzhůru do práce!

Cv.1  - Napište pod obrázky popisky označující, co na obrázcích je. Kdo to nezvládne sám, přidám nápovědu: chatrč, chajda, bouda domek, domeček, barák, vila, dům, chalupa,…..

 

Cv. 2 a 3  zvládnete určitě bez nápovědy.

 

V písance si dnes zopakujeme  abecedu. Splňte prosím úkol v první polovině str. 20 v písance.

 

V čítance přeskočíme jeden článek. Kimovu hru si přečteme až ve škole společně  a hned si ji  také zahrajeme.  Teď si sami přečtěte článek Devět. Dozvíte se v něm, jaké výhody i nevýhody má, když máte sourozence.  Na to se vás také budu ve škole ptát. Tak s chutí do toho…

 Zítra je státní svátek, proto máte volno, a ve středu,....

 

Hurá! Zase začíná škola!!!

---

Pondělí  9.11

 

Dnes si nejprve dokončíme str. 30 v učebnici. Splňte cv. 3

Dále prosím  pracujte v učebnici na str. 31.

Cvičení 1 – podtrhej slova záporně citově zabarvená – hanlivá

Cvičení 2 Stejná práce, jako v prvním cvičení. Jen tady budou spíš slova kladně citově zabarvená Brouček, Maminka,….

Cvičení 3 – Kdo dával pozor v pátek při výkladu, má polovinu práce za sebou.

 

Ve čtení dnes přeskočíme jeden článek. Protože je dlouhý, necháme si ho na zítra.

Dnes tedy máme na stránce 40 BAJKU Jak se žába chtěla stát velkou.  Ještě než si ji přečtete, vysvětlení co to je bajka.

Bajka je vymyšlené vyprávění, ve kterém vystupují zvířata. Chovají se tam jako lidé. Mají lidské vlastnosti. Na konci každé bajky vyplyne pro čtenáře nějaké ponaučení.

 

Z naší bajky  vyplývá ponaučení, že kdo se snaží být tím, čím ve skutečnosti není, špatně to s ním dopadne.

 

Písanka – str. 17 druhou polovinu. Co řádka, to věta. Nevymýšlejte věty delší, než na jeden řádek, cvičení byste nemohli dokončit. Nevešlo by se vám do písanky.

Př.: Náš strýc odletěl na pracovní cestu do Číny.

 

 

 

Úterý 12.11.

Dnes se pustíme do čtení článku Netopýr. Příběh je to sice pohádkový, ale pravdou je, že doopravdy lidé od netopýrů okopírovali jejich způsob orientace ve vzduchu a  tak byl vynalezen radar.

 

Písanka str. 18 první polovinu. Piš slova podle vzoru: myš – myška (nebo myšička)

 

Středa 11.11.

Dnes budeme pracovat na stránce 32. Myslím, že úkoly n této stránce nejsou těžké, že všemu porozumíte .

Druhé cvičení bychom si mohli trochu ozvláštnit a vylepšit.  Pokud budete psát k daným slovům kladně zabarvené citové slovo (mazlivé) pište ho červeně, pokud napíšete slovo záporně citově zabarvené (hanlivé) pište ho modře.

 

Cv. 3 -  Podívejte se na obrázek a pokuste se rozhodnout, zda vyjadřuje lidové rčení. Na první pohled by se dalo říci, že ano. Tatínek vede synka k dortu a ten je přece dobrý ne?  Ale lidové rčení myslí na něco úplně jiného. Pokud otec vede syna k dobrému, znamená to, že ho učí být dobrým člověkem. Učí ho dobré, tedy správné věci.  Být poctivým, nelhat, nekrást, pomáhat druhým.

 

Písanka str. 18 druhou polovinu. Nápověda: tlustý a líný, spěchali, najíst, sestra malovala(líčila) zrcadlem, uličník, rozzlobila, do postele, šetří peníze, auto, učitelka, vyhubovala, nenapsal, upovídaný, řekne(poví, prozradí)

 

 

 

Přečtěte si prosím druhou bajku za str. 40. Tentokrát je poučení z bajky vyjádřeno větou: Kdo chce víc, nemívá nic.

 

Čtvrtek 12.11.

Dnešní hodina má název Spisovná a nespisovná slova. Spisovný jazyk je ten, který známe z učebnic, knih, ze školy. Spisovná čeština je ten jazyk, jehož slova, výrazy a pravidla najdeme ve slovnících, spisovnou češtinou se učíme mluvit a psát ve škole.

Nespisovným neboli hovorovým jazykem mluvíme mezi sebou při běžném hovoru. Doma, mezi kamarády.

 

Příklad:     Spisovný jazyk:       Dnes po obědě musím umýt ta dvě okna                                                  v obývacím pokoji.

                 Nespisovný jazyk:   Dneska vodpoledne musím umejt ty dvě                                                  vokna v obýváku.

 

Cvičení 1 b) vysvětlivky: mač – z anglického match = sportovní utkání -  fotbalový zápas

                                         béčáci – Ve větších školách bývají rozdělené                                             ročníky do více tříd                                                                                 označených písmeny. Např. 1.A, 1.B,  1.C.                                               Béčáci jsou tedy žáci stejného ročníku                                                     z vedlejší třídy.

                                         čutali = kopali

                                         šupa = rána

                                         brankář je béčko – Kvalita zboží se označuje                                             písmeny. Nejkvalitnější, nejlepší zboží je                                                 zboží  třídy A, zboží nižší kvality je třída B,                                               atd. Když je brankář béčko, znamená to, že                                             neumí moc dobře chytat.

                                         dát hlášku = oznámit

 

Svatého Martina bylo ve středu, proto  se už každým dnem mohou objevit první sněhové vločky.

Přečtěte si proto básničku Zpráva nebeská.

Jen pro vysvětlení  -  procento je část nějakého celku, jedna setina. Kdybychom rozdělili jablíčko na 100 stejně velkých dílků, potom jeden dílek je jedno procento.

98 procent  (% tohle je značka procenta) tedy znamená, že dodávka sněhu už byla skoro úplně celá splněna.

Cent, správně metrický cent, někdy také lidově metrák je 100kg.

 

Když jsem nemocný, mám horečku, usnu a zdají se mi sny. Jaké? o tom se dočtete v další básni.

Do dnešní práce v písance můžete zapojit celou rodinu. Vymýšlejte slova se skupinou hlásek STO. Kolik jich vymyslíte? Je jich spousta.

Dnes si ještě doplňte i – y v básničce Počkáme si na Ponorku, opíšeme ji až zítra.

 

Pátek 13.11.

Dnešní práce je na str. 35.

Cv. 1 je ukázkou z pohádky Jana Wericha František Nebojsa. Je z pohádkové knížky Fimfárum, kterou máme ve škole. Knížka byla i zfilmována. Pokud jste nebojsové i vy, můžete se na tuto strašidelnou pohádku podívat.

 https://uloz.to/file/tFXbWY3YX/frantisek-nebojsa-animovany-02-dvbt-cz-romin-avi

....nebo alespoň poslechnout

František Nebojsa

 

 Cv. 3 na str. 35

 

Opište v písance na str. 19 básničku Počkáme si na ponorku.

  

---

Pondělí 2.11

 

Dnes začínáme novou látku o slovním významu. Ne vždy platí, že jedno slovo má jenom jeden význam, jak je ukázáno na obrázcích v učebnici na str. 28.  Na prvním je motýl . babočka paví OKO, na druhém je na laně uvázaná smyčka, neboli OKO. Do takového oka chytají pytláci zajíce, nebo jinou zvěř. Na dalším obrázku na nás holčička kulí své modré OKO, a poslední obrázek? To je jedno OKO vedle druhého. Dohromady tvoří celou síť. A aby toho nebylo málo, malé horské jezírko se také nazývá OKO,  tomu většímu se říká pleso. Stále jsme neskončili, protože když se mamince udělá dírka na punčoše, rozjede se dírka v punčoše směrem dolů, zvětší se a říkáme, že mamince teče na punčoše OKO.  Poslední význam slova OKO který znám, je mastné kolečko na povrchu polévky. To je také OKO.

O slovu OKO, tedy můžeme říci, že je MNOHOZNAČNÉ.

 

Pozor! poznámka k mnohoznačným slovům oko a ucho.

Jako součásti těla lidí a zvířat jsou to OČI a UŠI,  Pokud se nejedná o součásti živých těl, jsou to OKA a UCHA!

Příklad: Pes, člověk, kočka, kůň, králík mají UŠI.

              Tašky, hrnečky , kastroly          mají UCHA.

 

                Lidé, zvířata mají                           OČI.

                Sítě mají OKA, na punčochách tečou OKA, pytlák nastražil na zajíce dvě OKA,                                     horská jezírka jsou OKA.

Jasné? Jasné.

Zapište k obrázkům věty se slovem oko.

 

Cvičení druhé je myslím také jasné. Možná, že na mém obrázku odhalíte i další význam slova list. Například rámová pila má dvě části. Rám a pilový list.

Pokud můžete, vytiskněte si obrázek a zakroužkujte na něm různými barvami mnohoznačná slova. Např. modrou barvou kolo, červenou taška, atd.

Obrázek mnohoznačná slova

 

Písanka- str. 15, zapiš číslovky slovy Pozor!!! Nepíše se sedum a osum, ale sedm a osm. Podobně je to i ve druhé desítce.

 

Na stránkách 34 – 36  v Čítance máme kapitolu z knížky Děti z Bullerbynu Veliký nečas.  Než se pustíte do čtení, jenom připomenu, že Děti chodily z Bullerbynu do školy do Storbynu několik kilometrů každý den pěšky. Do školy z kopce, domů do kopce. Článek je dlouhý, tqk ho budeme číst nadvakrát. Dnes polovinu a druhou zítra. Samozřejmě, kdo bude chtít vědět, jak to dopadne, může si vše přečíst už dnes. Dnes stačí, když dočtete do místa, kde se děti schovají před vánicí u ševce.  Jára a Robís můžou číst na střídačku s dospěláky. Kousek kluci, kousek dospěláci.

 

Úterý 3.11.

Písanka- str. 15 druhou polovinu. Napiš věty s danými slovy. Nemusí být dlouhé.

Dočíst článek Veliký nečas.

 

 

Středa 4. 11.

 

Cvičení 1 str. 29  Napovím vám dva významy slova besídka. Buď je to zábavné vystoupení plné básniček, scének a písniček. Např. vánoční besídka dětí ve školce. Besídka je také označení zahradního altánku, domečku. Pokud jste viděli film Páni kluci, tak v takové besídce hráli školáci divadelní představení o dobytí hradu Potštejnu.

 

Stránku 16 v písance si rozdělte do dvou školních dnů. Dnes  polovinu, zítra druhou. Své oblečení prosím popisujte celými větami. Má to být popis, ne výčet toho, co si oblékneš. Např.: Do školy se oblékám pohodlně, ale také chci, aby mi to slušelo. Ráda nosím modrou sukni, protože mi jednou řekla paní učitelka, že mi ladí s barvou mých očí…… A podobně.

Nebo kluci: Já si do školy obléknu to, co mi maminka ráno připraví. Dnes to byly modré kalhoty – džíny, triko s obrázkem krokodýla a  šedá bunda. Na záda si hodím tašku, v předsíni si obuju své oblíbené botasky…. (Robís a Jára nemusí mít psaní dlouhé, stačí popsat oblečení ve dvou větách. To chlapi dáte.)

 

Čtvrtek 5.11.

Dokončit popis oblečení v písance.

 

Dnes vypracujte cvičení 2 na str. 29  Podtrhněte slova, o kterých víte, že jsou mnohoznačná.

Potom opravte básničku o strašidle a správně ji přepište do malého sešitu.

 

Pátek 6.11.

 

Dnes si povíme něco o tom, že pomocí některých slov můžeme vyjádřit své city, svůj vztah, který k věci (osobě, či zvířeti) máme. Jako příklad zvolím slovo PES.

Slovo PES není citově zabarvené. Pokud je to moje zvíře, které mám rád, neřeknu PES , ale PEJSEK, PEJSÁNEK, PSÍČEK. Takové slovo mi zní příjemně a vyjadřuje k tomu zvířeti  můj kladný vztah. Naproti tomu, když mě pokouše sousedův zlý PES, řeknu o něm, že je to

ČOKL, PSISKO, nebo RAŤAFÁK. Tato slova jsou záporně citově zbarvená.

 

Splňte cvičení 1 a) na str. 30.

Hotovo? Podtrháno? Prima. Teď se podívejte na úkol b) Co jste zjistili? Že byste označovali tatáž slova ještě jednou.

Přečtěte článek ještě jednou a podtržená slova nahraďte slovy, která nejsou citově zabarvená.

Tedy Anička – Anna, vlásky – vlasy, očička – oči atd.

Ve cvičení 2 na této stránce podtrhejte podle zadání citově zabarvená slova  lichotivá a hanlivá.

 

---

Pondělí 19.10.

Ústně cv.3 ze str. 24

Řekni rodičům rozvité věty. Schválně, kdo vymyslí delší. Ty, nebo maminka(tatínek, bratr, sestra, dědeček, babička, nebo zkrátka ten, s kým se učíš) ?

Příklad: Po skončení léta vždy přichází námi oblíbený, barevný podzim.

 

I cv. 4 na této stránce je jen k zamyšlení. Obrázek samozřejmě lidové rčení nevyjadřuje. Lidové rčení říká, že je někdo tak neposedný že to vypadá, jako by ho k neustálém pohybu a neklidu popichovali čerti.

 

Přečti si žlutý rámeček nahoře na str. 25.  Já k tomu ještě dodám: Když budu mluvit o jahodové zmrzlině, začnou se ti sbíhat v puse sliny, protože všichni víme, že tato slova označují studenou dobrotu z oblíbeného ovoce. Pokud budu mluvit o špinavých ponožkách, začneš krčit nos, protože také víš, to tato slova označují. Jestliže řeknu umňamňa, nevíš nic, protože toto slovo jsem si vymyslel a nemá ustálený význam.

 

Vypracuj cv. 1 na str. 25

 

Písanka  str.  12  Přečti si úryvek pohádky a doplň chybějící znaménka. Potom úryvek pěkně přepiš do písanky. Nemusíš to dělat celé dnes, bolela by tě ruka. Cvičení můžeš dopsat zítra.

Protože bychom měli dnes mít i výtvarnou výchovu, zadám vám úkol dohromady ze čtení i z výtvarné výchovy. Přečtěte si v čítance na str. 33 básničku Slunce na západě a namalujte k této básni nějaký pěkný obrázek. Obrázek v pátek odevzdejte s ostatním učením. Ty nejhezčí si dáme na nástěnku.

 

Úterý 20.10.

Dokonči  písanku ze včerejška a z čítanky přečti nahlas rodičům příběh o Vitoušovi, jak hlídal mléko. Jsou to str. 30 a 31. Potom si můžete popovídat o tom, jak může utéct mléko, když nemá nožičky?

 

Středa21.10.

cv. 2 a 3 na str. 25

Nápověda: zeď, krátké, zapiš, ranní, pilku, těžký.

Písanka str. 13 Oprav věty a správně je napiš. Krok – rok,… a na další chyby určitě přijdeš sám( sama).

 

 

Čtvrtek 22.10.

 

Dnešní látka o významových okruzích je jednoduchá. Pokud pojmenuješ obrázky v cv. 1 na str. 26 dostaneš slova, která patří do významového okruhu škola: Patří sem všechno, co se školou něja souvisí, co ve škole najdeme, co do školy patří. Houba, křída, tabule, učitelka, žáci, aktovka, přezůvky, šatna, penál, ….

 

cv. 2 str. 26 Dopiš slova do významových okruhů rodinný dům a nádraží.

cv. 1 na str. 27  Pokud si přečteš básničku a prohlédneš obrázek, určitě tě napadne významový okruh  (jídelna, restaurace, oběd). Potom snadno podtrhneš správná slova v básničce a jistě připíšeš i další. Já už mám plnou pusu slin a napadají mě názvy různých jídel, která mám rád. ta by se také dala na volné řádky napsat že?!

 

Písanka str. 13, procvičíme si hůlkové písmo  (POZOR!!!! NAD „I“ NENÍ TEČKA!!!!)

Do tabulky doplňujeme přídavná jména podle vzoru. Jedná se o STUPŇOVÁNÍ přídavných jmen.  MALÝ - MENŠÍ – NEJMENŠÍ,  MOUDRÝ -  MOUDŘEJŠÍ -  NEJMOUDŘEJŠÍ A PODOBNĚ. Určitě to zvládnete. Pozor na  předposlední řádek. I v doplňovaném slově musí být dvě  Š !

 

Pátek 23.10.

 

Cvičení 2 a 3 na str. 27

 

Písanka str. 14  Pojmenuj obrázky podstatným jménem (substantivem) a zapisuj přídavnými jmény (adjektivy) jeho vlastnosti.  Ke každému obrázku stačí tři, čtyři přídavná jména.  (Jára a Robís dvě) 

 

A v čítance na str. 32 si přečtěte článek A o těch, co se neučí.

---

14. a 15. 10 str. 23

Ve cvičení prvním prosím vždy piste za rozkazovací větou vykřičník. Malá nápověda Rozkazovací  věty jsou ve cvičení 3.

Druhá věta může mít za sebou dvě různá znaménka. Podle toho, jaké znaménko za větou napíšeš, bude vypadat i melodi této věty.

Dnes si ještě napište polovinu cvičení 2. Není to těžké. pište podle vzoru. Např. Mrkev je větší než mrkvička. Zajíc je větší, než zajíček.... Jasné? Myslím že ano.

Ve cv. 3 dávejte pozor na poslední větu. Jestliže nahradíte slovo auťák spisovným slovem auto, musíte napsat místo slova nový spisovný tvar nové!! 

16.10

str. 24 sv. 1  Rozvité věty jsou dlouhé.  Např. Náš malý Pepík běžel tatínkovi pro noviny do předsíně. 

cv.2 

1) Není-li v červenci a srpnu hezky, krásné počasí v září už to nezachrání. Pro dobrou úrodu je potřeba, aby bylo o prázdnínách hezky.

2) Když odlétají divoké husy, končí období hezkého počasí.

3) Tady není třeba nic vysvětlovat.

4) Když má svátek Lukáš (18.října), je už všechna úroda sklizena a lidé mají všeho hojnost.

5) Když má svátek Martin, bývá už venku taková zima, že se musí všude topit. Vždyť jiná pranostika říká, že sv. Martin přijíždí na bílém koni. Často se tedy v této době objevuje první sníh. (11. listopadu)

A zde si můžete procvičovat a hrát. V oddělení VĚTA, SLOVO, SLABIKA už zvládnete určitě všechny úkoly. Tak ať se vám líbí.

https://skolakov.eu/cesky-jazyk-2-trida 

Nezapomeňte dnes před polednem odevzdat sešity!!!

 

---

---

---

---

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pozor!!!

Všechny vás s paní učitelkou očekáváme v úterý 30.6. ráno v 8 hodin ve škole.

Přineste s sebou učebnice k vrácení: Čítanku, Hudební výchovu, bílou knížku Angličtiny, učebnici Prvouky.

Odnesete si všechny své věci a vysvědčení.

 

---

22.6.-26.6.

V tomto týdnu dokončete učebnici českého jazyka na stranách 65 - 70.

Na str. 71 potom máte shrnutí toho nejdůležitějšího učiva Čj ze třetí třídy. Tím jsme pro letošní rok skončili. Opakování na str. 72 - 75 si nechte na poslední srpnový týden, abyste se trošku po prázdninách rozcvičili před nástupem do školy.

---

Týden 15.-.19.6.

Práce v učebnici na str. 60 - 64

Jedná se o opakování učiva o větách.

Vět podle obsahu rozpoznáváme 4 druhy

Oznamovací: za nimi píšeme tečku, mají klesavou melodii, něco nám oznamují, sdělují. Petr nese tatínkovi noviny.

Rozkazovací: za nimi píšeme tečku, nebo vykříčník - v závislosti na důrazu, mají klesavou melodii, těmito větami nařizujeme, přikazujeme, rozkazujeme.  Přines mi prosím tužku. Ve škole nezlob!

Tázací: někdy jim říkáme otázky, píšeme za nimi otazník,na něco se těmito větami ptáme. Mají stoupavou melodii dvojího druhu. Pokud se dá na otázku odpovědět ano-ne, potom je melodie stoupavá na konci. Půjdeš dnes ven?  Je-li to otázka na kterou se ano- ne nedá odpovědět, potom má melodii stoupavou na začátku. Kdy se vrátí tatínek?

Přací:  Píšeme za nimi tečku, vyjadřují přání, mají klesavou melodii a začínají slovy Ať, nechť, kéž. Kéž by už bylo hezky.

 

Věty někdy pro zjednodušení mluveného projevu spojujeme do větných celků, tzv. souvětí.  Jelikož nositelem děje je sloveso a v každé větě se něco děje, poznáme většinou počet vět  v souvětí podle počtu sloves. Je to hezky vidět v tabulce na str. 61.

Cv. 1/ 61 zvládnete určitě snadno sami, ale pro jistotu, tady je řešení: SJSSS

Dvojka je trochu těžší, ale zkuste ji nejprve vyřešit sami. Teprve když si nebudete vědět rady, jukněte se na nípovědu zde:

Každý člověk má nejméně dvě jména. jeho první jméno je křestní. Druhé jméno je příjmení. To má společné s příslušníky své rodiny. Obě jména píšeme s velkým písmenem na začátku.

Ani úkol na kraji stránky není jednoduchý. Navíc je tam chyba. ˇ5ádil zde tiskařský šotek. Ve žluté části nemá být slovo poslouchají - ale těší. (slovo poslouchají je v té zelené části úlohy - tam patří) Z rozstříhaných lístečků pak lze složit dvě věty, které spolu významem souvisí.  Zkuste to nejprve sami. pokud to nezvládnete, tady je nápověda:

Zdeněk a Jiřina se vždycky těší na návštěvu u babičky, protože babička je laskavá a umí krásně vyprávět. Děti nejraději poslouchají, když babička vypravuje o svém dětství.

Úkoly na stranách 62-64 napotřebují bližšího vysvětlování. Stačí pozorně číst béžové rámečky.

 

---

Pondělí 8.6.

Trošku jsme se oproti zadaným úkolům s ostatními ve škole opozdili, proto toho tento týden budete mít méně, abychom vás dohnali.

Dnes jen str. 56 cv ČJ - opakování o vlastních jménech.

Úterý 9.6.

Str 30 a 31 v písance. Pozvi kamaráda k sobě na prázdniny.Nejprve si přečti podobný dopis ze staršé písanky a potom podobný napiš sám.  Můžeš třeba kamaráda nalákat ne houbaření, výlety na kole a koupání v bazénu.

Čítanka - Jak se kluci neuměli spočítat - str 114. Možná si při čtení vzpomenete, že jsem vám tenhle příběh četl na začátku školního roku z knížky Pohádkový dědeček.

Středa 10.6.

Čj str. 57. Do červených rámečků patří nadřazené výrazy. Protože je to těžší, tady je malá nápověda: řeky, pohoří, města, národnosti, státy, křestní jména

 

Čtvrtek 11.6.

cvičení 1/58 je zajímavé. Vlastní jména přepíšete do řádků dole s velkým písmenem na začátku, obecná s malým. Můžeme nějaké slovo napsat i s malým, i s velkým písmenem na začátku?  Určitě ano např. praděd s malým písmenem je pradědeček a Praděd s velkým písmenem na začátku je vlastní jméno hory v Jeseníkách. babička je jeden z Prarodičů a Babička je název známé knihy Boženy Němcové.

2/58 Dvě méně známé písničky JAVORNÍK, JAVORNÍK, PŘES JAVORNÍK CHODNÍK.... Javorníky jsou hory a přes ně vede cestička pro chodce, tedy chodník. JEDE KUDRNA, JEDE DO BRNA.... 

3/58 Podtrhej všechna valstní jména,

Pátek 12.6.

Celou stránku 59

1/59 to je snadné. Deset měst určitě znáš, tak je napiš srovnaná podle abecedy.

2/59 Tady ti mohou poradit rodiče, nebo starší sourozenci.

3/59 Tady si zahraj na objevitele. Přiřaď ke každém ubrázku nějaké vlastní jméno. Buď známé, nebo si ho vymysli. např. Klokaní potok, rozhledna Čumilka a podobně.

Čítanku na str.116 článek Austrálie a básničky  ze str. 115 116

---

Pondělí 1.6.

Cv. 2/51 pozor, použitá slovesa musí být v budooucím čase!

Cv 1/a/52 doplň i -y 

Čítanka str.108 - 110 O mazaném ševci 

 

Úterý 2.6. 

Jídla z čertovské hostiny zapiš v abecedním pořádku do sešitu, do učebnice už jídla nepište.

Přečti si úkoly na str. 53 a pokud máš po ruce někoho z dospělých, popovídej si s nimi o telefonování z pevné linky. Dnes už má většina lidí mobilní telefony a proto i pro vás může být splnění cv2/53 oříškem.

I hledání v telefonním seznamu nebývá dnes častou činností. Proto malá nápověda. V telefonním seznamu jsou jména seřazená podle oblastí (tedy místa, kde je telefon umístěný) a potom podle abecedy. Nejprve tedy musíme najít na mapě místo (město, či vesnici)), kam chceme volat, zjistit do jaké oblasti patří a potom teprve hledáme jméno podle abecedy.  Pozor, často tam bývá víc stejných jmen, proto je za nimi ještě přesná adresa, abychom skutečně volali tomu, komu chceme.

středa 3.6.

Cv 1/54 celé a to je práce jak na kostele. 

Čítanka str. 111

https://www.youtube.com/results?search_query=sk%C3%A1lo+sk%C3%A1lo 

čtvrtek 4.6.

Cv2/54 

Cv 1a/55 Slovesa a tedy celý článek je psaný v čase minulém, vy ho přepište do jiného, vámi zvoleného času, opět do sešitu. Do učebnice ho psát nemusíte, ať to nepíšete 2x.

pátek 5.6.

Dokončit str. 55

Čítanka str.112 a 113 Tenhle článek popisuje biblický příběh o potopě světa. O tom samém příběhu je inásledující písnička od skupiny Spirituál kvintet. Možná ji budete zpívat i na táboře. Tak si ji poslechněte. https://www.youtube.com/watch?v=Q5hAhAbipEE

A ještě jedna hezká písnička o stejném příběhu.

 https://www.youtube.com/watch?v=rOWj0_-eYb8

 

---

Pondělí a úterý a středa 25.5. - 27.6.

Cv. 1/ 49 Tohle vůbec není těžké. Dnes jenom vyplňte tabulku, ve středu napíšete věty se slovesy označenými červenou hvězdičkou.

Písanka str. 28 a 29. Pište jen tak dlouho, dokud vám stačí řádky. pokud se vám tam celé cvičení nevejde, nemusíte ho dopisovat. Pozor, cvičení pokračuje i na další stránce. Termín dokončení - do pátku.

čtvrtek 28.5.

Čj str. 50 a) doplň i - y. cvičení b - jen podtrhejte slovesa, určovat u nich nemusíte nic, jenom doporučuji pohrát si a procivčit si toto učivo na tránkách Didakta - program Ohebné slovní druhy 1 . Podstatná jména. Samozřejmě určování vzorů jsme ještě neměli, tak tuto záložku vynechejte.

Cvičení c) vyplňte prosím tabulku.

Pátek 29.5.

Jen cv 1 na str. 51

---

PONDĚLÍ 18.5.

Dobrý den, dnes si procvičíme učivo z pátku o časování sloves v budoucím čase. Přečtěte si úryvek z knížky Děti z Bullerbynu a podtrhejte v úryvku všechna slovesa. Potom vypisujte jen slovesa v budoucím čase do tabulky dole. Rozdělte je na jednoduchý a složený tvar. Dávejte prosím pozor, někdy nemusí stát obě části složeného slovesného tvaru přímo vedle sebe. Například v posledním řádku je sloveso budeme rozhodovat.

Písanka Str. 27, první polovinu.

 

ÚTERÝ 19.5.

Dnes se budeme věnovat časování sloves v čase minulém. Minulý čas poznáme podle toho, že je slovesný tvar zakončený na některou z těchto koncovek -l, -la, -lo, -li, ly, -la. Takovémuto tvaru říkáme příčestí minulé. Tento tvar nám sice prozradí, že se jedná o minulý čas, ale neurčíme podle něj osobu a číslo. Proto nám pomáhá ještě sloveso být v přítomném čase.  Pamatujete se? Já jsem, ty jsi, on je, my jsme, vy jste, oni jsou.  Když se podíváte do učebnice na tabulku na str. 47 nahoře, tam je to moc hezky vidět. Jen ještě připomenu, že pro třetí osobu (jednotného i množného čísla) se tvar pomocného slovesa být v přítomném čase neužívá. Nám je to jasné, protože takhle mluvíme od narození, ale cizinci, kteří se učí česky s tím mívají potíže. A teď příklad: sloveso plakat

 

Já jsem plakal       plakal jsem

Ty jsi plakal          plakal jsi

On plakal             plakal

 

My jsme plakali    plakali jsme

Vy jste plakali      plakali jste

Oni plakali           plakali

Následující odstavec je sice učivo až příštího roku, ale když tomu porozumíte už teď, budete to mít příští rok jednodušší. Proto se ještě na chvíli zastavím u třetí osoby. Nejprve jednotného, potom množného čísla. Určitě si vzpomenete, že jsem vám říkal že slovesa a podstatná jména kamarádí a navzájem ovlivňují. A tady je názorná ukázka. Vezmu třeba sloveso stát. Ve 3. osobě jednotného čísla záleží tvar slovesa na rodu podstatného jména, ke kterému patří, se kterým v té větě kamarádí. Je- li podst. jméno v mužském rodě, bude koncovka slovesa –l. Chlapec stál na kopci. Je-li podst. jméno v ženském rodě, bude koncovka –la. Dívka stála na kopci. Bude-li podstatné jméno v rodě středním, koncovka slovesa je –lo. Koště stálo u dveří., Ve 3. osobě množného čísla v minulém čase je tvar Oni stáli. Když bude toto sloveso ve větě Chlapci stáli na kopci, - Ti chlapci stáli,  podstatné jméno chlapci určuje koncovku u slovesa stáli. Když bude věta Hrady stály na kopci, - Ty hrady stály na kopci, tak zase podstatné jméno hrady určuje koncovku u slovesa stály.  Pokud bude věta Dívky stály na kopci, nebo Děvčata stála na kopci je to podobné.

Vyčasujte nyní slovesa ve cv.1/47

 

STŘEDA 20.5.

Písanka str.27 druhou polovinu.Nápověda: lež, pýcha, čistota, doma, těžký, levé, daleko, šetří, najdeš.

Čítanka str. 105 a 106. V článku Čas třešní a voňavé louky si přečtěte, co nás ještě v Čítance do konce roku čeká a až otočíte stránku a přelouskáte básničku Plavala vosa v Kofole, tady ji máte ještě jednou jako písničku: https://www.youtube.com/watch?v=N_jzThSYvb0

 

ČTVRTEK 21.5

V učebnici ČJ máme na str.48 jen jedno cvičení. Sice má 4 části, ale my si uděláme jen  a) tady vám radit nemusím

                     c)  - přídavná jména odpovídají na otázky jak?, který? čí?

                   d) – příslovce na otázky kde? kam? kdy? jak?

 

PÁTEK 22.5.

Vrátíme se k cv. 1b/ 84

 Do sešitu mi prosím vypište tato slovesa z článku o krtkovi a určete u nich rod, číslo a pád:

Z první věty: Krtek, úklidem, domku. Z druhého odstavce otrava, k čertu, s bílením, domku, spěchem, kabát.

 

Přečtěte si prosím pohádku Společný majetek. Možná si někdo vzpomene na pohádku Jak se čert ženy bál, ve které čert dostal od selky horní polovinu úrody, když zaseli řepu a spodní polovinu, když měli na poli mák. Nepamatujete si? Tak já vám ji připomenu: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/12160239363-certovske-pohadky/318294340060010-jak-se-cert-zeny-bal

 

No a další učení už zase společně. V pondělí ráno na shledanou ve škole.

 

Velké poděkování těm, kteří se s vámi po celou dobu scházeli u počítače nad školní prací.

 

 

---

 

PONDĚLÍ 11.5.

Doufám, že jste přes prodloužený víkend nezapomněli učivo o časování sloves v přítomném čase. Kdybyste měli během dnešního učení nějaké nejasnosti, podívejte se zpět na str. 41. Dnes budeme pracovat na str. 42 a hned si zapíšeme za uši (zapamatujeme si) větu z béžového rámečku. V koncovkách slovesných tvarů přítomného času píšeme vždy měkké i, í.

Na str. 42 prosím vypracujte všechna cvičení. Myslím, že to budete mít za chvilku.

Písanka str. 24 druhou polovinu. Seřaďte správně slova do vět.

 

ÚTERÝ 12.5.

Dnes začneme Čítankou. Určitě už víte, že podoba našeho jazyka se kraj od kraje trochu mění. Na Moravě, zvláště na Hané (střední část Moravy) je to hodně znát. Kluk se jmenuje Jiří, u nás mu říkáme Jirka, na Moravě je to Jura a na Hané dokonce Jora. I když vám básnička přijde divná, určitě jí porozumíte. Je o Jirkovi, který ráno ujídá šišky z hrnce. :-)

Pohádka O pyšné fazoli je také z Hané, i když je tam z hanáckého nářečí ponecháno jen několik slov (ohnisko, smetisko). Na konci stránky je ještě krátká básnička o červotočích. Básník si tady hraje s výrazem „chodit do houslí“, což je myšleno tak, že chodíme do houslové školy, tedy zkráceně do houslí. Ostatně, i když jsou housle duté, dovnitř bychom se nevešli. :-) My lidé určitě ne, ale červotoč je malý a ten, když jde do houslí, nejde do houslové školy, ale opravdu dovnitř, do houslí, kde bude baštit jejich dřevo.  

ČJ str. 43 V dnešní hodině máme popsat svůj den. Co děláme od rána do večera. Splňte tedy úkol a napište ke každému obrázku jednu větu, která popisuje, co se na obrázku děje. Ve větách podtrhněte slovesa.

Písanka str.25, dnes jenom první polovinu. Zopakujeme si, že v jednoduché větě je jedno sloveso, souvětí je víc jednoduchých vět spojených do jednoho větného celku, bývá tam víc sloves. Například:

Pepík si staví model letadla. Jedno sloveso, jednoduchá věta. Protože pracuje podle plánku, nepotřebuje tatínkovu pomoc. Dvě slovesa, souvětí.

 

STŘEDA 13.5.

Dokončit včerejší práci v písance, dopsat str. 25

ČJ str. 44, cvičení 1. Podtrhejte všechna slovesa nezapomeňte na sloveso „je“.  Sloves je celkem 17. Jedno z nich se opakuje 3x.

Slovesa prosím roztřiďte do sloupečků podle slovesného času. To sloveso, které je v článku 3x napište jen jednou.

Pro kontrolu: čas přítomný 10 sloves, minulý 1 sloveso, budoucí 3 slovesa. Jedno sloveso nemůžete nikam zařadit, protože je ve tvaru zakončeném na „t“, tedy ve tvaru neurčitém, kterému říkáme infinitiv. (viz béžová tabulka na str. 37)

Vypracujte prosím i cv. 2 a dnes necháme písanku odpočívat.

 

ČTVRTEK 14.5.

Škoda, že nejsme ve škole. Sáhl bych za sebe do knihovničky a vytáhl knížku Heidi, děvčátko z hor, abychom si o ní mohli popovídat. Heidi je malá holčička, která nemá rodiče. Stará se o ni nějaký čas teta. Když se musí přestěhovat a malou Heidi nemůže vzít s sebou, odvede ji k dědečkovi na samotu vysoko v horách. Náš článek popisuje první den u dědečka, jak se Heidi seznamuje s novým prostředím. Jestli je dnes venku ošklivo,..... Tady je odkaz ke stažení celého filmu.https://uloz.to/file/zQwT5SHWGVSD/heidi-devcatko-z-hor-heidi-dievcatko-z-hor-heidi-2015-cz-avi 

Písanka str. 26, první polovinu.

ČJ dnes necháme odpočívat. :-)

 

PÁTEK 15.5.

Dnes se budeme věnovat časování sloves v budoucím čase. Budoucí čas sloves může být buď složený, nebo jednoduchý. Ten složený se skládá z tvaru slovesa být v budoucím čase a z infinitivu významového slovesa. Např. sloveso čekat - já budu čekat. Jednoduchý tvar slovesa – já počkám. Hezky je to vidět v tabulce na str. 45.

Vypracujte cv. 1 na str. 45. U slovesa skákat asi nepůjde jiný tvar, než ten složený. U těch ostatních si můžete vybrat. Budu pomáhat nebo pomůžu, Budu zvonit, nebo zazvoním,...

Cv. 2 na str. 45 vypracujte také

 

Písanka str. 26, druhou polovinu.

Hezký víkend :-)

---

 

Máme sice  práce až nad hlavu, ale vím, že vás výuové programy baví a na počítači pracujete rádi. Doufám, že se vám (či vašim rodičům) podařilo zprovoznit podle pokynů na hlavní stránce domácí výuky všechny výukové programy firmy Didakta. V nabídce najdete program Čeština v ZOO. Bohužel to není ten starý program, který jsme měli ve škole a fungoval jen na starých počítačích, ale i v tomto programu si můžete hrát. Když program spustíte, objeví se vám plánek ZOO s jednotlivými výběhy zvířat. Abyste si výběhy odemkli, musíte na ně kliknout, přiřadit k nim nějaký úkol, zvolit počet klíčů potřebných k odemčení a potom už jenom hrát.

Procvičovat zde můžete: NEPATŘÍ DO ŘADY, U,Ú,Ů, OU, AU, STEJNÝ x OPAČNÝ VÝZNAM, POČET SLABIK, SPODOBA ZNĚLOSTI, PŘEDPONY. DOPLŇ I-Y,...

Podívejte se i na program OHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY 1 Tam si bezvadně můžete procvičit vše, o čem se v poslední době učíme. Je tam toho ještě víc (třeba u podst. jmen životnost a neživotnost, vzory, u sloves ještě způsob), ale to je až učení 4. třídy tato cvičení vás prozatím nemusí zajímat. V každém případě je tam zábavného učení pro vás spousta!

 

PONDĚLÍ  4.5.

Str. 38 v Čj

Písanka str. 21 – zapiš ke slovům rýmy. To máte hotové, než bys řekl švec, proto napište ještě polovinu článku o užovce, skončíme slovem skvrnami.

 

ÚTERÝ 5.5.

Str. 39 v Čj

Dokončíme v písance str. 22

Nějak mi to s tím zadáváním práce v Čítance moc nejde. Napsal jsem vám minulý týden, abyste si přečetli článek Pontus jde do školy a on se v Čítance nejmenuje jako v knížce. V Čítance máme jen Děti z Bullerbynu.

Tak dnes nás čeká další předěl – Čas ukukaných kukaček. A protože jste už všichni zdatní čtenáři, přidejte k tomu ještě dvě krátké básničky na str. 96.

 

STŘEDA 6.5.

Abyste dnes mohli splnit cv. 1/40 musíme si něco vysvětlit o slovíčku „se“.

Slovo se, může být totiž někdy zájmenem a jindy zase předložkou. Pokud slovo se patří ke slovesu, je to zájmeno. Příklad: učím se, budu se starat, dívá se, půjdu se koupat.....

Pokud slovo se patří ke jménu podstatnému (někdy může být podstatné jméno zastoupeno zájmenem) jedná se o předložku. Příklad: se psem, se sestřičkou, se mnou.

A jako nápověda ke cv. 1/40 – pětkrát použijete červenou pastelku a modrou dvakrát.

Ke cv. 2 /40 nemám žádné poznámky, to je celkem jednoduché.

 

Do sešitu mi prosím u následujících sloves určete osobu, číslo a čas.

 

zapíšeme, položili, pracuji, těšila se, budu cvičit, ponesete, kouká, závidím prodávám

 

Vzor:     přednášíme     1., mn., přít.

                                  2., jed., min.

                                  3.,         bud.

Jasné?  Osoba může být první, druhá, či třetí – to jsou ta čísla s tečkou,

             číslo jednotné, či množné – to jsou ty zkratky mn. a jed.

             čas minulý, přítomný, či budoucí – to jsou zkratky min., přít., bud.

 

Čítanka str. 97 a 98

Písanka str. 23

ČTVRTEK 7.5.

 

Každé sloveso, které je v přítomném čase se dá podle koncovek (to jsou ty červeně vyznačené slabiky v tabulce na str.41) zařadit do jedné za 4 skupin této tabulky.

Například sloveso KOUSAT budeme časovat stejně, jako vzorové sloveso nést

Nesu, neseš, nese, jako koušu, koušeš, kouše  - koncovky jsou stejné. Vyčasujte prosím v přítomném čase slovesa z cv.1/41 a přiřaďte je podle způsobu časování ke vzorovým slovesům z tabulky.

Příklad trhat se časuje stejně, jako  4 sloupeček – dělat: Trhám, trháš, trhá....

Cv 2/41 mi celé prosím přepište do sešitu.  

 

Písanka str.24 – jen první cvičení – přepiš hádanku.

Čítanka str.99 a 100.

Na závěr týdne mám pro vás malé zpestření. Pokud jste v Čítance na str. 100 kroutili hlavou v básničce Metro pro krtky nad slokou složenou jen ze spousty písmenek „r“, potom vám prozradím, že se jedná o písničku, kterou napsal Jarek Nohavica. Od něj už známe písničky Kozel, Grónská písnička, Tři čuníci, Hlídač krav. Tuhletu o krtkovi s poslechněte tady  Metro pro krtky a legrační předělávku písničky Tluče bubeníček jsem vám nahrál zde Tluče bubeníček .

 

A protože zítra je státní svátek a na celém světě se oslavuje výročí konce druhé světové války, máte zítra od učení volno. Hezký víkend.

 

 

 

 

---

PONDĚLÍ 27.4

Na začátku týdne jedna omluva. Minulý týden jsem vás nabádal k hledání práce tiskařského šotka v článku Jak se kluci učili pískat. U Šebků si s tím lámali hlavy, a když nemohli chybu najít, obrátili se na mě. Já jsem znova otevřel Čítanku a zjistil, že jsem asi autorovu větu špatně pochopil a proto pokládal za chybnou. Jednalo se o větu: PÍSKÁ SE KOPANÁ. Autor měl určitě na mysli, že se pískáním utkání v kopané řídí, neboli soudcuje. Zkráceně tedy píská. Mně to při čtení nenapadlo a říkal jsem si, že kopaná se přece hraje. Je pravda, že se přitom píská. Ale píská se na kopané, ne že se píská kopaná. Tolik tedy na vysvětlenou. Tím pádem vám jeden úkol odpadá.

 

Cvičení druhé na str. 32 není těžké.  Podstatné jméno najedete snadno – kdo je to, nebo co je to. (ukazujeme si na pod. jm. TEN, TA, TO.) Přídavné jméno odpovídá na otázku jaký, a sloveso vyjadřuje děj, tedy co budeme dělat.

 

Kdo je to? UČITEL, jaký je? UČENÝ, co budeme dělat? UČIT.

 

Cv. 1/33 – Já jsem jich našel šest.

 

Cv.2/33 – Potřebujete nápovědu?  Tak dobrá, tady je:

• škrtání: 4226421
• nadřazené výrazy: 4213568 (slovní druhy)

Tucet je označení množství, je to 12. (Pár = 2, kopa=60, mandel=15, veletucet 144,...) Už jsme na to narazili a povídali si o tom ve škole.

 

Cv.3/33 Zde se jedná o takzvané stupňování přídavných jmen. Než se pustíte do vyplňování tabulky jeden příklad.

Vzduch po bouřce je voňavý, květ růže je voňavější a klobása je nejvoňavější.

Věřím, že to pro vás bude hračka. Pouze předposlední řádek je obtížnější, proto vám poradím slovo na začátek řádku: špatný

 

Čítanka str. 90,91 Přečtěte si pohádku o pyšném maharádžovi.

Písanka str.16 Přepište hádanku. Uhodnout ji nabude těžké, protože je odpověď nakreslená v písance. Snad jenom pro vysvětlení. Kohoutí hřebínek svým tvarem i barvou připomíná plamen. Možná snad právě proto přezdívali lidé ohni červený kohout.

 

ÚTERÝ 28.4

1/34    Číslovek jsem našel 10  a citoslovce jsou 2.

2/34    Podstatná jména roztřiďte do sloupečků podle rodu a k nim připište písmeno „m“ pokud jsou v množném čísle, nebo „j“ pokud jsou v jednotném čísle.

Jelikož je nadpis podstatným jménem, bude slovo zuby napsané v prvním, modrém sloupečku a za ním bude napsané m. Pokud se slova v básni ve stejných tvarech opakují, stačí je vždy napsat jen jednou.

Protože dnes nemáte další práci ani v písance, ani v čítance, dáme si do sešitu ještě diktát: Zlobivý Pepíček - diktát

STŘEDA 29.4

Písanka str. 17 – Zopakujte si HŮLKOVÉ PÍSMO a doplňte názvy poštovních přepážek.

!!! A VŠIMĚTE SI PROSÍM, ŽE U HŮLKOVÉHO PÍSMA (TEDY U VELKÉHO TISKACÍHO PÍSMA) KTERÝM TEĎ PÍŠU, NEJSOU NAD VELKÝM I TEČKY!!!

 

Dnes si začneme podrobněji povídat o slovesech. O těchto slovech zatím víme, že jsou nositeli děje. Říkají nám, co kdo dělá. Také o nich víme, že patří mezi ohebné slovní druhy a že mohou měnit svůj tvar. Tolik tedy opakování a teď vzhůru do práce.

Cv.1 a)/ 35 – sloves je 13.  Asi by vám dělalo potíže zařadit slovo strmí mezi slovesa, ale je to tak. slovo strmí je básnickým výrazem a znamená něco jako trčí. Trčí strmě nahoru, tedy strmí. Co dělá – trčí, co dělá – strmí. Další trošičku obtížnější sloveso na určení – je. Co dělá – je.

 

Pozorně si prohlédněte béžovou tabulku na této stránce. Je v ní shrnuté učivo příštích dnů. Pokud byste si tedy s něčím na dalších stránkách nevěděli rady, v této tabulce hledejte nápovědu. V následujících hodinách také zjistíme, že podstatná jména a slovesa spolu kamarádí, vytváří spolu dvojice a vzájemně se ovlivňují.

 

Já vám to ještě trochu zjednoduším tak, že první a druhou tabulku sloučím do jedné:

 

 

OSOBA:         ČÍSLO JEDNOTNÉ ČÍSLO MNOŽNÉ

 

první               JÁ                               MY

 

druhá              TY                              VY

 

třetí                 ON, ONA, ONO       ONI, ONY, ONA

 

 

Pojďme si zkusit u některého ze sloves určit osobu, číslo a čas. 1 b)/35 Tak třeba z básně Kámen  - sloveso vyčnívá.

Co dělá? vyčnívá.  Nejprve určíme osobu. Zeptáme se naším slovesem a odpovíme si nejprve podle skutečnosti a potom zájmenem v závorce.  KDO, CO  VYČNÍVÁ? – Kámen vyčnívá. Ukážeme si na něj zájmenem ON. Jukneme do sloučených tabulek  - a vidíme že sloveso vyčnívá je v první osobě jednotného čísla.

Teď ještě určíme čas slovesa vyčnívá. A to tak, že se zamyslíme nad tím, KDY. Jestli se to už stalo(loni, včera, před chvílí), to by se jednalo o ČAS MINULÝ, jestli se to děje teď -  ČAS PŘÍTOMNÝ, nebo jestli se to teprve stane (zítra, za chvíli, za rok) – ČAS BUDOUCÍ.

Kdy tedy náš kámen vyčnívá – teď – jedná se tedy o čas přítomný.

 

Naučte se nazpaměť zájmena pro určování slovesné osoby a čísla – (sloučená tabulka)

 

Cv. 1/36

Cv.2 a)/36

 

Čítanka – Článek Pontus jde do školy si přečtěte do konce týdne. A ne aby vás něco podobného napadlo udělat!!!  

 

ČTVRTEK 30.4

Cv. 2 b,c)/36

Cv. 3/36

Cv. 1 a )/37

Cv. 1 b)/37   Slovesa nemusíte vypisovat všechna. Do tabulky vepište jen tato:

 

zvykla, proplétají, přišla, spletl, připomínají

 

Určete u nich osobu, číslo a čas.

 

V písance přeskočíme až na str. 21  - Napište první dvě cvičení na této stránce.

Psí rasy, ptáci, domácí zvířata, volně žijící zvířata, ryby

 

Druhé cvičení:  vzor: Janička pije čaj z hrnečku.

 

 

A zítra už je máj – můžete jít v háj, protože se jedná o státní svátek a tím pádem není škola.

---

PONDĚLÍ  20.4.

Dnešní učivo je opět o podstatných jménech. Není vůbec obtížné. Podstatná jména rozlišujeme trojího rodu. A to ROD MUŽSKÝ  poznáme ho tak, že si na podstatné jméno (v prvním pádě jednotného čísla) ukážeme  zájmenem TEN. Ten Pepík, ten  kocour, ten míč, Pepík, kocour, míč, řezník, klobouk, kůň, klokan, zámek, výzkum a další jsou podstatná jména rodu mužského. Na podstatná jména, která jsou v rodě ženském – ROD ŽENSKÝ, si ukazujeme (v prvním pádě jednotného čísla) zájmenem TA. Ta babička, ta žirafa, ta miska, Podstatná jména babička, žirafa, miska, vana, kočka, květina, láska a další jsou rodu ženského. Na podstatná jména v rodě středním –ROD STŘEDNÍ  si ukazujeme (v prvním pádě jednotného čísla) zájmenem TO. To dítě, to prase, to kružítko. Podstatná jména dítě, prase, kružítko, nemluvně, jehně, koště, pravítko a další jsou rodu středního.

 

Ve cvičení 1/ 28 si rovnou zkusíme určit u podstatných jmen rod.Číslo a pád určovat nemusíte. A to takto: Podtrhnete podstatná jména a nad ně napíšete jedním písmenem, jakého jsou rodu: mužský rod – m, ženský rod – ž, střední rod – s.

                                                                                                                                                                                                                                                                              m.

VZOR: Vždycky, když se blížil tento svátek, konaly se také v naší malé

          ž.           ž.

domácnosti přípravy na ně.

 

(Na konci je v této větě zdánlivě chyba. Určitě vás napadlo, že by tam mělo být na něj. Přípravy na ten svátek- tedy správně na něj. Jenomže článek je součástí delšího textu, ve kterém se hovoří o Velikonocích. Autor tedy myslí přípravy na ně - na ty Velikonoce.)

Na další stránce vypracujte cvičení 1  a  2a.      2b si necháíme na zítra.

 

V písance úmyslně vynecháme str. 13, protože k té se vrátíme, až toho budeme vědět víc o slovesném času.

Na str.14 v písance tedy vypracujte první dvě úlohy.

V Čítance vás dnes čeká zajímavý článek, podle kterého si můžete udělat pokus. Sněženky už odkvetly, ale se žlutým narcisem, nebo tulipánem by se to také mohlo podařit. Nejvhodnější pro tento pokus jsou květiny s bílými květy.

 

ÚTERÝ  21.3.

Písanka str. 14 poslední cvičení – Pokud si nebudete moci vzpomenout, rodiče vám určitě rádi poradí. Na str. 15 přepište krasopisně první hádanku.

Čj str. 29 cv 2b

Do sešitu napište následující slova do třech sloupečků podle rodu:

 

mužský                       ženský                   střední

 

klouzačka, kladivo, ráno, stojan, skála,  stavení, stan, krocan, klobouk, ryba, bláto,  lávka,  moře, síla, král

Aprotože toho dnes moc nebylo poprosím vás ještě o namalování obrázku s tématem VELIKONOCE. Je úplně jedno, jestli to bude nějaké krásně vyzdobené vajíčko, nebo některý za zajíčků, kteří zdobí celou vesnici. Můžeš namalovat i sebe s pomlázkou a košíkem barevných vajíček. Tak ať se vám obrázky povedou. Těším se na ně.

STŘEDA  22.3.

Cvičení 1 na str. 30

 

Všimli jste si, že při doplňování následující tabulky zůstávají zachovány i rody?

 

TEN                            TA                              TO

mužský                       ženský                        střední

táta                             máma                        dítě

samec                          samice                       mládě

Doplňte do sešitů neúplnou tabulku. Šplhnete si i u paní učitelky. :-)  

 

beran                          .........                         .........

 .......                          kachna                        .........

 ........                         ...........                       štěně

houser                         ............                      ..........

 .........                        medvědice                   ...........

kohout                        ............                       ...........

 

Písanka           druhá hádanka na str. 15, nezapomeňte na obrázek.

Čítanka str. 86

A jedna pravdivá legrácka na pobavení. Když se děti učí mluvit, často různá slova komolí, tedy říkají si je po svém. Místo špagety škabety, místo kečup kepuč, nebo kečuk, nebo těpuk. (To říkala naše Bára) A k básničce o Hafíkovi: Naše Bára říkala, když byla malá, hafana místo žirafa! :-)  

 

ČTVRTEK  23.3.

Dnes cvičení 2 na str. 30 a 1a na str. 31. (béčko a dvojku si necháme na zítra)

Tak si představte, že jsem si zase v Čítance s chutí přečetl článek o tom, jak se kluci učili pískat. Znám ho už dlouho, ale přečetl jsem si ho znovu, protože se mi líbí. A mám pro vás úkol. Vy si dnes přečtete jen tu první část (jestli chcete, a zaujme vás děj, dočtěte to klidně celé). V první polovině stránky 87 řádil tiskařský šotek! Ukradl písmenko é a dal místo něj á!

Napište do sešitu chybnou větu správně.

 

PÁTEK  24.3.

Dnes doděláte cv. 2 na str. 31 a pozor, tady řádil tiskařský šotek znovu. Podstatné jméno v 6. pádu čísla množného a ve středním rodu byste hledali marně. Správné zadání má být: 6.pád, číslo množné, rod ženský.

K tomu dnes ještě cv.1 na str. 32 a je to vše.

Písanka na str. 16  - změň příkazy v zákazy.

Dočíst článek Jak se kluci učili pískat. Já bych vám ještě lépe vysvětlil, co je to kuropění. Je pravda, že je to svítání. Ale podívejte se, jak je slovo kuropění utvořeno. Kuro – pění. Kur domácí, jak jistě víte, je kohout, slepice a kuře. Pění nemá v tomto případě nic společného s pěnou, ale jedná se o zpívání. Zpěvákovi se také někdy říká pěvec. A pěvec pěje. Provádí pění. Takže kuropění se dá také zapsat jako kohoutozpívání, :-) A kdy nejvíc zpívají (no oni spíš křičí) kohouti? Ráno za svítání! :-)

Vám milí rodiče děkujeme, že nám i svým dětem v této nelehké době pomáháte s výukou.

Hezký víkend.

 

 

---

23.3. PONDĚLÍ

Jakékoliv slovo, které řekneme, napíšeme, nebo si přečteme, má určité vlastnosti, podle kterých ho můžeme zařadit do jedné z deseti skupin.  Těmto skupinám říkáme slovní druhy a vy máte jejich přehled v učebnici na straně 9.

V loňském roce

jsme si povídali o dvou  z nich. O podstatných jménech a o slovesech. určitě víte, co který slovní druh vyjadřuje, proto cv. 1b pro vás bude hračkou. Nejdřív ovšem splňte cv. 1 a

 

Já jen připomínám, že Podstatná jména jsou slova, která pojmenovávají osoby, zvířata, nebo věci. Důležité je vědět, že to jsou slova! Například já jsem PÁN, MUŽ, TATÍNEK, ČLOVĚK, MUZIKANT, LYŽAŘ, MOTORKÁŘ, UČITEL, ale nejsem podstatné jméno! Podstatná jména jsou ta tučně zvýrazněná SLOVA. Víc se jim budeme věnovat později.

 

24.3. ÚTERÝ

Slovní druh s číslem 2 jsou přídavná jména. Jak už vyplývá z názvu přidávají se ke jménům podstatným a vyjadřují jejich vlastnosti. Odpovídají na otázky JAKÝ? KTERÝ? ČÍ?

PŘÍKLAD:    náš, malý, červený, ...... traktůrek

Pracujte dnes na str. 10 a 11 v učebnici. U cvičení č.3 spojujte slova ve sloupečkách s obrázky na obou stranách. (vysoký může být les i chlapec)

 

25.3.STŘEDA

Dnes nás budou zaměstnávat zájmena. V našem seznamu mají č. 3. Jak už název tohoto slovního druhu napovídá, dáváme je do některých vět za jména podstatná. Nahrazujeme jimi podstatná jména. Příklad: Podstatná jména se v tomto vyprávění stále opakují a není to pěkné.

 Pepík šel na třešně. Pepík si na třešně vzal košík. Pepíkovi se zdál košík velký. Pepík natrhal třešní plný košík.  

Druhé vyprávění upravím a nahradím opakující se podstatná jména zájmeny.

Pepík šel na třešně. Vzal si na ně košík. Zdál se mu velký, ale natrhal ho plný.

 

 podstatná jména            zájmena

 

Pepík  - Zdál se mu (Pepíkovi) – on nám vyrostl (Pepík),  jemu (Pepíkovi) se to nelíbilo

 

košík - natrhal ho plný…

 

třešně – vzal si na ně košík,  sluníčko jim dělá dobře, natrhal jich plný koš….

 

Dnes vypracujte cvičení na straně 12.

 

 

 

 

26.3. ČTVRTEK

Dnes to je celkem jednoduché. Číslovky mají v našem seznamu číslo 4. Jsou to slova, která vyjadřují počet, pořadí, nebo množství. Například: Jedna, sedm, třicet, pátý, druhému, hodně, málo, třikrát, dvacátý,…

Vypracujete cvičení na str. 13. Nezapomeňte, že cv. 1 má dvě části a) a b). Je to jenom podtrhávání, to máte za chvilku.  Hezký den.

 

27.3. PÁTEK

Ani tentokrát to nebude těžké. Vynecháváme slovesa č.5, protože těm se budeme věnovat později a podrobně. Dnes tedy příslovce č.6. Tato slova odpovídají na otázky KDE? KAM? KDY? JAK?

Příklady          Kde? – nahoře, dole, napravo, nikde, někde, všude,… na kopci, za lesem,…

                        Kam? – nahoru, dolů, nikam, napravo, nazpátek,… do skříně, na postel,…

                        Kdy? – dnes, zítra, včera, pozítří, nikdy, někdy, vždy,…. za chvíli, po obědě,…

                        Jak? – modře, lépe, zle, špatně, výborně, výtečně, báječně,…

Pozor! Výrazy napsané modře nejsou příslovce, ale spojení podstatného jména a předložky!!!

Vypracujte cvičení na str. 14.

 Jestli jste stihli dnes vypracovat celou stránku, tak vám přeju hezký víkend a na sobotu a neděli zakazuju učení!

 

 

PONDĚLÍ 30.3.

Dnes nás čekají předložky. Předložka je slovní druh, ale také nějaký kobereček, nebo kožešina položená před postel, aby nás nezábly nohy, když z postele vylézáme. Všimněte si, že jsem zvýraznil položená před. Docela úmyslně, protože předložka, jako slovní druh, je také položená před podstatným jménem. Předložky tedy píšeme zvlášť. Jedná se o samostatná slova.  I když při čtení si říkáme, že je čteme se slovem dohromady. Píšeme

do    lesa -  čteme [dolesa]

Mezi předložku a podstatné jméno můžeme vložit třeba přídavné jméno, jak jsme už dělali v písance na str. 3. Další důležité informace o předložkách najdete v béžovém rámečku na str. 15 dole. Dnes splňte úkoly na str. 15.

 

Písanka str. 7  Opis básně – pozor na úpravu Nadpis, vynechat řádek a potom psát tak, jak je předtištěno. Počet řádků odpovídá.  Slovesa mohou měnit svůj tvar, proto si psaní vět usnadníme. např.: Pepo, přines mi prosím ze sklepa dvě voňavé klobásy.

 

Nezapomínejte také na čítanku! Když jsem si četl básničky na str. 66, posmutněl jsem, protože letos už vám asi píšťalku z vrby nestihnu vyřezat. Přečtěte si článek  Čarodějův klobouk. Za odměnu se potom můžete podívat na první díl seriálu o mumincích. Muminci 1. díl

 

 

 

ÚTERÝ 31.3.

Spojky jsou slova, která spojují věty v souvětí, nebo slova. První případ, spojení vět: Půjdu odpoledne na hřiště a budu si tam kopat s míčem. Spojka a spojuje dvě věty.  Druhý případ, spojení slov: Mám rád maminku i tatínka. Spojka i spojuje slova. Podtrhejte svšechny spojky, které poznáte, ve cvičení 1/16 a splňte cv.2

 

Písanka str. 8  první polovina stránky – substantiva = podstatná jména.

 

Čítanka str. 69 a 70

 

STŘEDA 1.4. Apríl sem, apríl tam, vzhůru do práce!

 

Citoslovce jsou slova vyjadřující zvuky, výzvy a pocity, jak se píše v béžovém rámečku na str. 17.  Au, bum, haf, brrr, kuk, hop. Splňte cvičení na str. 17. Dnes to nebylo těžké že?

 

Písanka str.8  Plurál = množné číslo. Pozor na správné tvary. Dejte si podstatná jména do vět, aby se vám to dobře převádělo do množného čísla ve správném tvaru, Např.: kuřeti - Dám zrní kuřeti. Dám zrní kuřatům. Viděl jsem mravence. Jednoho, nebo čtyři – tady to zůstává stejné. Povídali jsme si o strašidle. Povídali jsme si o strašidlech.

 

Čítanka str. 71

 

ČTVRTEK 2.4.

Částice je slovní druh, který nemá příliš zástupců. Jinými slovy, částic není mnoho. Uvozují samostatné věty, nebo mění jejich význam.   Ať, prý, nechť, asi, snad, že, kéž,...

Pracujte na str. 18

 

Písanka str. 9 Doplň správně přísloví a věty napiš. 

Nápověda:

....ten se směje nejlépe.

... má za tři.

...v apatyce nekoupí. 

...tak se do lesa ozývá.

... tomu se zelení.

... sám do ní padá.

... sám sobě škodí.

... nesmí do lesa.

Čítanka str. 72  Pohádka pro Františku.

 

PÁTEK 3.4.

Dnes si přečtěte na str. 19 článek o houpacím velbloudovi a do volných řádek mi zkuste několika větami popsat svou oblíbenou hračku. Potom ji na papír namalujte. Papír s obrázkem vlepte do sešitu.

Písanka str.9 doplň vhodná slovesa. Např.: slyšíme, vyhrál, doplula, se vyprávěla, zaznívaly, letěla, nakupuje, zvítězil, ...

Čítanka: Jak si ptáci volili krále – první část.

 

 

 

PONDĚLÍ 6.4.

 

Dnes si procvičíme poslední látku o slovních druzích. Nejprve cvičení 1/ 20 Pokud si nepamatujete čísla slovních druhů, podívejte se na str. 9 a tabulku si zapamatujte. Tato čísla budete potřebovat i ve vyšších ročnících, až se o slovních druzích budete učit podrobněji.  Splňte úkol č. 2. Z článku o princezně a pasáčkovi vyberte ke každému slovnímu druhu jednoho zástupce.

 

A teď slíbená práce k odevzdání:

 Opište správně následující slova. Potom nad každé napište číslicí slovní druh, ke kterému slovo patří: (např.: slovo Pepíček je podstatné jméno, proto nad něj napíšu č.1)

 

zelenina, zelená, zezelenal, zeleně, tři, jemu, auvajs, do, ať, ale, nepůjdeme, za, šestého, špatně, i, žbluňk, ho, vysoké, klokanovi, nechť

Nápověda: Každý slovní druh je zde zastoupen dvakrát.

Písanka: str. 10 doplňovačka HŮLKOVÝM PÍSMEM !!!  Nad velkým I NENÍ TEČKA!!!!!!!!

V tajence se dozvíte, jak říkají jazykovědci přídavným jménům.

Nápověda: sytý, zvědavý, němá, mokrý, malá, jasná chudá, prolhaný, kamenitá

Ve druhé části stránky napište s každým přídavným jménem (adjektivem) větu.

 

ÚTERÝ 7.4.

 

Dnes budeme pracovat na str. 21 v sešitě. Kdybyste seděli ve třídě, měli byste před očima barevný rozcestník se šipkami. Na nich jsou otázky, podle nichž můžeme měnit tvar podstatných jmen. Protože by vám otázky pomohly při dnešní práci, napíšu je sem:

KDO? CO?

(bez)    KOHO? ČEHO?

(k, ke)  KOMU? ČEMU?

(vidím)KOHO? CO?

OSLOVUJEME, VOLÁME

O KOM? O ČEM?

S KÝM? S ČÍM?

 

A hned dám příklad. Například slovo kočka. Kočka je živá, proto budu používat ke změně tvarů tohoto slova první část otázek:

                                          je- li jedna        je-li jich víc

Kdo je to?                              kočka              kočky

Bez koho se obejdu?              bez kočky       bez koček

Komu dám vodu?                  kočce              kočkám

Koho vidím?                          kočku              kočky

Oslovujeme, voláme               kočko!             kočky!

O kom si povídáme?              o kočce           o kočkách

S kým si hraju?                       s kočkou         s kočkami

 

Abych vám ukázal i použití druhé části otázek, vyberu si nějaké podstatné jméno, které označuje neživou věc. Třeba strom

 

Co je to?                                 strom              stromy

Bez čeho není les?                  bez stromu      bez stromů

Čemu se musím vyhnout?      stromu             stromům

Co vidím?                              strom             stromy

Oslovujeme, voláme               strome!            stromy!

O čem si povídáme?               o stromě          o stromech

S čím se tahá kůň?                 se stromem      se stromy

 

A teď už sami cvičení 1 na str.21

 

Dočtěte si článek v Čítance na str. 75

 

 

STŘEDA 8.4.

 

Včera jsme si ukazovali, jak mohou podstatná jména měnit svůj tvar a dnes navážeme informací, že i přídavná jména, zájmena, číslovky i slovesa mohou měnit své tvary. Jsou to slova ohebná. Stejně jako hadi, které máte vyobrazené v sešitech na str. 22.

Například:      pes, psa, psovi

                        můj, mému, mého

                        on, ho, jemu, něj

                        tři, bez tří, třem

                        sedím, sedíš, sedí

 

Ostatní názvy slovních druhů jsou napsané na neohebných prknech. Znamená to, že příslovce, předložky, spojky, citoslovce a částice jsou slovy neohebnými.  

 

V článku o Emilovi podtrhejte červenou pastelkou několik (alespoň5) ohebných slov. Např. Emil (Emila, Emilovi) a modrou pastelkou alespoň 5 neohebných slov.

 

Tento týden je kratší, protože se blíží Velikonoce a od zítřka máte prázdniny. My se tady sejdeme zase v úterý a do té doby si přečtěte ruská říkadla na str. 76 a hezkou pohádku o divokých labutích.

 

Hezké Velikonoce!

---

ÚTERÝ 14.4.

Protože je zítra další odevzdávací den, napíšeme si do sešitů procvičovací diktát. Tentokrát procvičíme psaní i y po obojetných souhláskách.

Diktát

Dnešním povídáním začínáme další látku o podstatných jménech. Víme už, že jsou to slova označující osoby, zvířata a věci. (přidáme ještě vlastnosti a děje). Ukazujeme si na ně slovy (zájmeny) TEN, TA, TO.

Ten tatínek, ta pastelka, to kuře, (ta pýcha – vlastnost, ta chůze – děj)

Podstatná jména svými tvary vyjadřují  ČÍSLO JEDNOTNÉ A MNOŽNÉ to už známe z angličtiny. V množném čísle si na podstatná jména ukazujeme slovy (zájmeny) TI TY TA

Ti tatínkové, ty pastelky, ta kuřata.

Podle toho, jakým zájmenem si na podstatné jméno ukážeme, poznáme, jakého je podstatné jméno rodu. U podstatných jmen tedy určujeme ROD.

ROD MUŽSKÝ  - TEN tatínek, ten pes, ten stan

         ŽENSKÝ – TA žákyně, ta kachna, ta pastelka

         STŘEDNÍ – TO miminko, to prasátko, to koště

Poslední, co budeme u podstatných jmen určovat, je PÁD. Pádů máme SEDM a vy je už znáte z toho barevného rozcestníku, který nám visí ve třídě na stěně napravo od tabule. Tam jsou pádové otázky, které nám pomáhají při určování pádů podstatných jmen. Podle pádů mění podstatná jména své tvary. Všechny pádové otázky už jsem vám psal v úterý 7.4. Proto je sem teď ještě jednou zkopíruju, jen k nim přidám ta správná čísla:

1.             KDO? CO?
2. (bez)    KOHO? ČEHO?
3. (k, ke) KOMU? ČEMU?
4. (vidím)KOHO? CO?
5. OSLOVUJEME, VOLÁME
6. O KOM? O ČEM?
7. S KÝM? S ČÍM?

 

A teď si to celé shrneme: Podstatná jména svými tvary vyjadřují ROD, ČÍSLO a PÁD.

ROD může být MUŽSKÝ, ŽENSKÝ nebo STŘEDNÍ

ČÍSLO JEDNOTNÉ nebo MNOŽNÉ

PÁD  1., 2., 3., 4., 5., 6., 7.

 

Dnes, aby toho na vás nebylo moc, si jenom ve cv.1/23 připomeneme, že podstatná jména mohou měnit svůj tvar. Vypište ze článku o pavoucích všechny tvary slova pavouk (5, jedno je tam 2x)  a vdova (2) .

STŘEDA 15.4

Dnes si na str. 24 pohrajeme s jednotným a množným číslem podstatných jmen. V 1. cvičení budeme převádět podstatná jména z jednotného čísla do množného (budka – budky) a ve 2.cv. naopak. (květiny – květina)

Doplňte  ještě i – y do cvičení třetího a pro dnešek máte hotovo.

A protože toho bylo málo, vrhněte se na chvíli na písanku na str. 11 Malá nápověda: hlad, chudoba, ráno, lež, pýcha, čistota, láska. Jééé! Já vám to sem píšu a nevšiml jsem si, že to tam máte pod obrázkem také! :-(

V čítance můžeme přeskočit článek Nezdařený rybolov, protože ten už znáte, protože celou knížku o Chytré kmotře lišce jsme si četli na začátku školního roku. Vrhněte se tedy s malým zpožděním na str. 81 na článek čas malovaných vajíček.

ČTVRTEK 16.4.

Dnes můžete začít Čítankou.  Verše str. 82 a článek Husí stehno.  Až budete číst větu „To myslím, si ho ta hospodyně podržela.“ To znamená „To si ho ta hospodyně nechala.“

Do sešitu opište a dokončete tyto věty:

V článku Husí stehno vystupují tyto postavy:......

V nalezeném pytlíku byly......

Pán Ježíš je rozdělil na .... hromádky.

Poslední hromádka byla pro toho, kdo...........

 

Pořádně si prohlédněte na str. 25 tabulku s pádovými otázkami a naučte se je nazpaměť!!!

Budete je potřebovat i v dalších ročnících! Je to důležité!!!

Určete podle pádových otázek pády ve cvičení 1/26. Pozor. Aby se vám nepletl 2. a 4. pád, používejte vždy obě části pádové otázky. Např. hned v první větě slovo babičku. Byli jsme navštívit KOHO – babičku. Ale otázka koho je jak pro druhý, tak pro čtvrtý pád. Použijte tedy celou pádovou otázku.  Koho čeho, nebo koho co? Protože jsme si říkali, že první část pádových otázek je pro určování živých podst. jmen a druhá pro neživá podst. jména, zkusíme místo živé babičky dát třeba neživý hrad – a hned je to jasné. Byli jsme navštívit hrad. A hned je to jasné byli jsme navštívit koho -  babičku nebo co – hrad. 4. pád.

Předložka „v“ se objevuje stejně jako „o“ u podstatných jmen v 6. pádu:  O kom o čem? nebo v kom, v čem? v lese, v nemocnici, v neděli = 6. pád.  Dnes to bylo těžké, tak to pro dnešek stačí.

Odpočívat můžete chvíli u písanky na str. 12. Pozor, číslo s tečkou čteme jako první, druhý třetí pár bot. Pokud se vám článek nevejde na stránku celý, pište jen, dokud budete mít kam. Na konec posledního řádku tři tečky....

  

PÁTEK 17.4.

 Cvičení 1 a 2/ 27 asi není třeba blíž vysvětlovat, zadání je jasné. Tak s chutí do toho, a půl je hotovo.

Ve cv.3 podtrhejte podstatná jména a nad ně napište číslicí pád. Vedle písmenko m, pokud se jedná o množné číslo, nebo písmenko j, pokud se jedná o jednotné číslo.

            1.j                                 4.j                       6.j        6.j

Vzor:  Jakub jezdí na šumavskou chalupu moc rád. V létě po ránu.......

 

Čítanka str. 83 Až si přečtete pohádku, bude se vám hodit do prvouky informace o tom, že zvířata v přírodě využívají ochranné zbarvení, které jim umožňuje stát se v přírodě neviditelnými. Říká se tomu mimikry.

A to je pro tento týden všechno. Hezký víkend!

---

Pro lepší přehlednost vkládám nejnovější učivo od tohoto týdne vždy nahoru, abyste nemuseli každý den sjíždět až sem na konec stránky.