Navigace

Obsah

100 let Československa

Slavnostní vysazení lípy ke 100. výročí vzniku republiky.

Letos, stejně jako v mnoha městech a obcích celé České republiky, oslavujeme 100. výročí vzniku našeho samostatného státu, tehdy Československé republiky, a to dne 28. října 1918.

Bylo to na konci 1. světové války, po rozpadu Rakouska-Uherska. Hranice byly vymezeny mezinárodními smlouvami a Československo tvořily Čechy a Morava, Slovensko a Podkarpatská Rus. Prvním prezidentem, který se o vznik nového státu velmi zasloužil, se stal Tomáš Garrique Masaryk, také označovaný jako prezident Osvoboditel. Československý stát se stal tehdy vzorovou demokracií pro celou Evropu.

Na památku vzniku našeho státu byly stavěny pomníky, a byly také vysazovány památné stromy, nejčastěji lípy.

 

LÍPA SVOBODY 1938 - sraz byl u pomníku Horymírova Šemíka. Za ním se nachází 80-ti letá „lípa svobody“, zasazená v roce 1938, na památku20-ti leté existence státu. Sázena byla za účasti zástupců obce, hojné účasti občanů a školních dítek, pod vedením pana řídícího Josefa Brože.

Připomeňme si dobu, kdy byla tato lípa sázena. Bylo to na podzim roku 1938, bylo to již po hanebné „mnichovské dohodě“, kdy dohodou mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa jsme přišli o třetinu území státu. Zástupci československé strany vůbec nebyli k jednání přizváni. Následovalo vyhnání Čechů ze Sudet

Cedulka s datem výsadby byla od lípy brzy odstraněna a celých 76 let nezvěstná. Teprve v roce 2014 byla objevena, zakopaná v zemi u vchodu do č.p. 71 V Chaloupkách.

průvod se následně odebral směrem k náměstí, kde se zastavil před POMNÍKEM SVOBODY

 

POMNÍK SVOBODY – na vzniku tohoto pomníku se velkou měrou přičinil pan František Kubrycht, polír, z č.p.56. Kameny pochází z lomu ze Suchomast, kamenické práce provedl kameník pan Vodička z Netolic.

Pomník byl v upomínku na 28. říjen 1918, postaven v roce 1919, jako památník vzniku samostatného státu Československa.   

Občané Neumětel vzdali úctu položením věnečku a zapálením svíčky. Následně se odebrali k nedalekému POMNÍKU PADLÝCH VOJÍNŮ

 

POMNÍK PADLÝCH VOJÍNŮ – na Pomník padlých vojínů se naši spoluobčané skládali celých 6 let, a to od roku 1919 až do roku 1924, formou příspěvků z kulturních akcí nebo příspěvky od občanů. Navrhoval jej profesor Mára, realizací byl pověřen sochař pan Bílek.

Pomník byl slavnostně odhalen 28. října 1924 členy hasičského sboru, za přítomnosti mnoha místních občanů, spolků a školní mládeže se svými učiteli. Na památku našich padlých spoluobčanů byla na něj vytesána jména místních 21 vojínů, kteří ve válce padli.  Položili své životy, ale nového, svobodného státu se již nedočkali. Čest jejich památce.

Zde občané Nerumětel vzdali úctu padlým položením věnečku a zapálením svíčky. Následně se odebrali k nedaleké LÍPĚ SVOBODY sázené v roce 1968

 

LÍPA SVOBODY 1968 – tato 50-ti letá „lípa svobody“, byla zasazena v roce 1968, tj. na počest 50-ti let existence našeho státu. Lípa se tehdy sázela za účasti představitelů Místního národního výboru, tehdy posledního žijícího legionáře pana Václava Jansy a školních dětí s řídícím učitelem panem Petrem Syblíkem. Zúčastnili se též mnozí občané Neumětel.

I nyní si připomeňme dobu, v níž byla tato lípa sázena. Stát Československá republika byl od 2. světové války zmenšen o odtržené území Podkarpatské Rusi. Na podzim roku 1968 už bylo po pražském jaru, které bylo radikálně potlačeno 21. srpna, kdy náš stát byl okupován vojsky Varšavské smlouvy.

 

Odtud se občané odebrali za objekt bývalého hostince U Šemíka, č.p. 28, kde bylo zastupitelstvem vybráno místo, pro vysazení nové lípy, LÍPY SVOBODY, vysazené k uctění 100. výročí vzniku republiky.

Nyní stojíme na místě, kde dnes dovysadíme další památnou lípu, a to na památku 100. výročí založení našeho samostatného státu. Dnes, s názvem Česká republika, neboť od roku 1993 se oddělila samostatná Slovenská republika. Dějiny však máme společné.

Také dnes jsou u sázení „lípy svobody“ přítomni zastupitelé obce, občané a školní děti s ředitelem panem Mgr. Martinem Henyšem. Lípa je stromem dlouhověkým, a proto k ní přidáme cedulku s vyznačeným rokem výsadby, aby si naši potomci toto výročí a důvod výsadby této lípy připomínali.

 

Važme si našeho státu, jehož vytvoření stálo mnoho práce. Za tento stát se umíralo ve válkách. Ani život státu není jednoduchý a snadný. Jednou již vybudovanou svobodu bychom si měli hájit i dnes.

Važme si tohoto státu, svobodného a demokratického. Milí Češi, Moravané a Slezané, můžeme být hrdí na to, kdo jsme, kde žijeme i na to, kdo byli naši předci. Teď už jen zbývá udělat maximum pro to, aby zase na nás mohli být hrdí naši potomci.

-

Velice milým překvapením na této akci byla i účast Slavomíra Lenera, bývalého českého ledního hokejisty a později trenéra. Určitě nemusím připomínat Nagano 1998, kde společně s Ivanem Hlinkou dovedl českou hokejovou reprezentaci na olympijských hrách ke zlaté medaili. Reprezentaci dále vedl jako hlavní trenér na MS v letech 2003 v Helsinkách a 2004 v Praze.