Školní vzdělávací program MŠ

 

 

 

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MŠ

 

 

„ S radostí a úsměvem, brzy všechno dovedem“

 

ZŠ a MŠ Neumětely Příbramská 163 267 24  Hostomice

Č.j.  27/2015

 

 

 

 

Školní vzdělávací program pro školní roky : 2015 – 2016 2016 – 2017 2017 – 2018

 

ZŠ a MŠ Neumětely

Příbramská 163

267 24  Hostomice

 

Telefon: 722 215 774, 736 446 735

e-mail: skola@obec-neumetely.cz

 

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání pro období 2015-2018 zpracován ke dni 28.8.2015.

 

schválen na pedagogické a provozní poradě dne 28.8.2015.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obsah:

• základní údaje, charakteristika školy
• podmínky a organizace vzdělávání
• vzdělávací cíle
• průběžné vzdělávací cíle
• evaluační činnost

 

 

• Základní údaje a charakteristika školy

a) název školy: ZŠ a MŠ Neumětely

Příbramská 163

sídlo školy: Nemumětely, Příbramská 163

267 24  Hostomice

ič:  70988978

kontaktní spojení: ZŠ – 722 215 774

MŠ – 736 446 735

ŠJ -

e-mail: skola@obec-neumetely.cz

 

b) poslední platné rozhodnutí o zařazení do sítě předškol. zařízení č. j. S-MHMP –11908/2006/ŠKO 1.4. 2006

identifikátor předškol. zařízení

mateřská škola: IZO 007511086 kapacita: 24 dětí

školní jídelna: IZO 002674891

kapacita: 50 jídel

 

• obecní úřad Neumětely, Příbramská 43

ič: 00263633

 

• forma hospodaření

- škola je samostat. právním subjektem od 1.1.2003 s příspěvkovou formou hospodaření

e) vedení školy, kontaktní spojení

ředitel školy: Martin Henyš

č. tel: 722 215 774

e-mail: skola@obec-neumetely.cz

              

učitelky MŠ: Iva Mrázková

                    

č. tel: 736 446 735

 

vedoucí ŠJ: Vendulka Foldová

č. tel: 721 127 801

 

f) Mateřská škole je jednotřídní.

Od 1.1.2003 má škola právní subjektivizaci a je příspěvkovou organizací.

Kapacita MŠ je 24 dětí ve věku 3-6-7 let.

Provoz mateřské školy je od 6.30 hod do 16 hod.

 

Jedná se o jednopatrovou budovu, kde se v přízemí nachází MŠ, v patře ZŠ. Budova je propojena chodbou s kuchyní a jídelnou pro ZŠ v další přízemní budově.

Kancelář ředitele se nachází v 1. patře, učitelek MŠ je v přízemí.

g) Cíle a záměry školy

 

Rozvíjíme děti ve třech oblastech , v oblasti psychické, fyzické a sociální. Chceme, aby dítě na konci svého předškolního období bylo jedinečnou a relativně samostatnou osobností, schopnou zvládat, pokud možno aktivně a s osobním uspokojením, takové nároky života, které jsou na ně běžně kladeny, a zároveň i ty, které ho v budoucnu nevyhnutelně čekají.

Rozvíjíme a podporujeme samostatnost dítěte, rozvíjíme zdravé sebevědomí, klademe základy celoživotního vzdělávání všem dětem, podle jejich možností, zájmů a potřeb, učíme je zdravému životnímu stylu, uvědomění si odpovědnosti za své chování a jednání, a to vše společnou cestou s rodiči.

Ve vzdělávání upřednostňujeme smyslové vnímání jako základ veškerého přirozeného poznávání, podporu přirozeného pohybu v přírodě s uvědoměním si důležitosti její ochrany. Maximálně podporujeme rozvoj komunikativních dovedností .

Chceme, aby se všechny děti cítily bezpečně, zažívaly pocity úspěchu, respektujeme jejich jedinečnost, jejich možnosti, jejich individualitu.

Chceme, aby u nás byly děti šťastné a spokojené, a aby v péči o ně byla společně s rodiči vytvořena cesta spolupráce, vzájemné důvěry a otevřenosti.

Chceme být respektovanou vzdělávací institucí, která bude profesionálně a vstřícně poskytovat vysoce kvalitní služby založené na rovnocenném partnerství a spolupráci mezi rodiči a mateřskou školou.

 

 

 

 

• podmínky a organizace školy

a) Věcné vybavení školy

Mateřská škola má 1 oddělení, které vyhovuje stávajícím předpisům.

 

Děti využívají jak třídu, tak i hernu, kde děti odpočívají a slouží jako ložnice. Třída i herna je vybavena standardním nábytkem. Postupně je nábytek a zařízení obměňováno a doplňováno s ohledem na potřeby dětí a finančních možností mateřské školy.

Ve třídě je piáno, CD přehrávač, DVD, televize.

Ve třídě je vytvořena dětská knihovna, kde si jednotlivé tituly děti berou, dle zájmu.

V kanceláři vedle třídy  je též knihovna pro pedagogické pracovníky, kterou využíváme dle bloků společně s dětmi.

Obě knihovny jsou průběžně doplňovány s ohledem na finanční možnosti školy.

Totéž – hračky a didaktické pomůcky jsou obměňovány, dle finančních možností.

 

b) Školní kuchyně

je oddělena chodbou, kterou se přiváží jídlo na pojízdném jídelním vozíku do přípravné kuchyňky, vedle třídy. Děti se stravují ve třídě, kde jsou stolečky se židlemi dvourozměrů, dle věku dětí.

Členění skladů, přípravny, varny, umývárny a dalších prostor je přizpůsobeno hygienickým požadavkům.

 

 

• Školní zahrada

Na zahradě je pískoviště s akreditovaným pískem, chráněné sítí. Je zde systém prolézaček a se skluzavkou a sítí na lezení ve tvaru lodi. Dále se zde nachází závěsné houpačky, pérové houpačky ve tvaru koně a psa, lavička nebo kladina ve tvaru psa. Zahradní domek, který lsouží jako skladiště venk. hraček, v létě též místo, kde děti mohou provádět výtvarné aktivity, jelikož je zde stůl a lavice ( slouží i k tomu, že zde děti mají v létě konvici s pitím a kelímky ). Průběžně je zahrada doplňována dalšími zajímavými prvky, které vytvářejí děti, pracovníci MŠ a zřizovatel školy. Preferujeme vše z přírodních materiálů. Všechny vnitřní a venkovní prostory splňují bezpečnostní a hygienické normy, dle platných předpisů ( např. Čistoty, teploty, vlhkosti vzduchu, osvětlení, hlučnosti, světla a stínu, alergenů či jedovatých látek a rostlin ). a umožňují dětem rozmanité pohybové a další aktivity.

• Životospráva

Správná životospráva v mateřské škole je zajištěna jednak respektováním potřeb dětí, rodiče mají možnost po dohodě přivádět děti kdykoliv během dne.

Rodiče mají možnost po dohodě si upravit čas příchodu a vyzvedávání dětí, dle svých potřeb.

Dětem je zajištěný pravidelný rytmus a řád, který je ale flexibilní, aby umožňoval organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit se potřebám a aktuální situaci.

Dostatečný pohyb dětem poskytuje i herna, která je uzpůsobena jejich potřebám.

Spací aktivity jsou upraveny dle věku dětí a přání rodičů. Děti, které odpočívají na lůžku od 12.30 do 14 hod. Ostatní se věnují klidovým herním činnostem ( skládačky, pexeso, mozaika, prohlížení knih..).

Je snahou pedagogů co nejvíce přinášet činnost do přírody v okolí MŠ a na zahradu a poskytovat tak dětem dostatek pohybu na čerstvém vzduchu.

V oblasti školního stravování je snahou zaměstnanců kuchyně dle možností vyhovět zvláštnostem dětí v oblasti školního stravování. Děti nejsou do jídla nuceny, mají možnost jídlo odmítnout.

Do jídelníčku jsou zařazovány nové potraviny a recepty, které zpestřují jídelníček. Ten je rodičům k dispozici na nástěnce při vstupu do MŠ.

Pravidlem je dostatek ovoce, zeleniny, mléka, mléčných a cereálních vůrobků v denním jídelníčku. Samozřejmostí je podpora pitného režimu, nabídka neslazeného pití.

Pitný režim je dodržován zvláště v letních měsících při pobytu venku na školní zahradě, kde děti využívají nápoje  z termobarelů. Nabídka je ovocný čaj, šťáva nebo voda.

Starší děti si samy připravují svačinu a hlavní jídlo si samy přenáší, sklízí po sobě ze stolu, jedí příborem. Mladším dětem umožňujeme totéž, dle jejich možností.

 

       e) psychosociální podmínky

Jako základní věc upřednostňujeme přístup k dětem jako k jedinečným bytostem, které mají již v tomto věku právo být samy sebou. Přístup k dítěti je založen na vstřícném a partnerském vztahu, ve kterém převažuje náklonnost a důvěra. Dáváme tím dítěti prostor k tomu, aby mělo možnost se projevovat, spolurozhodovovat, ale i souhlasit nebo oponovat. V přístupu k dětem projevovat uznání a pozitivní motivaci.

V mateřské škole chceme vytvořit prostředí pohody pro všechny zúšastněné. Zvláště podporujeme individuální schopnosti každého dítěte. Zvláštní pozornost věnujeme individuální schopnosti každého dítěte. Zvláštní pozornost věnujeme prevenci šikany, projevům rasismu a jiných společensky nežádoucích jevů.

I přes časovou uvolněnost se snažíme dodržovat denní rytmus a řád. Volíme skladbu činností s ohledem na biologické procesy, střídáme aktivitu dětí s relaxací, zohledňujeme výkonnostní a únavovou křivku dětí. Pravidelnost denního rytmu usnadňuje dětem orientaci v čase a navozuje pocit psychické jistoty.

V počátcích docházky do mateřské školy, mohou děti s rodiči přicházet na návštěvy a zúčastňovat se akcí pro rodiče a děti pořádaných MŠ.

 

f) organizace a řízení mateřské školy

Dle padagogických , hygienických podmmínek mateřské školy určil ředitel školy se souhlasem zřizovatele školy kapacitu 24 dětí v heterogenní třídě.

O přijetí do mateřské školy a školní jídelny rozhoduje ředitel školy.

Ředitel mateřské školy ukončí docházku dítěte do MŠ na základě rozhodnutí a žádosti rodičů a to zejména v případě odchodu do základní školy, přestěhování apod.

Ředitel školy může ukončit docházku do MŠ v průběhu zkušební doby. Zkušební dobu k ověření schopnosti dítěte se přizpůsobit podmínkám v MŠ, určí po dohodě s rodiči, nejdéle na dobu 3 měsíců.

Ředitel může ukončit docházku dítěte do MŠ, a to po dohodě se zřizovatelem po předchozím písemném upozornění rodiče dítěte, jestliže dítě nedochází bez omluvy nejméně jeden měsíc, nebo rodič závažným způsobem a opakovaně narušuje provoz MŠ a jednání k nápravě byla neúspěšná.

Do MŠ jsou přijímány děti od tří let, pokud to kapacita MŠ dovolí, může být přijato i dítě mladší, za podmínek, že splňuje podmínky docházky dle školského zákona č. 561/2004 Sb.

Přijímány jsou děti podle kritérií, vyplívajících ze školského zákona 561/2004 Sb.

• děti v posledním roce před zahájením školní docházky ( bez ohledu na místo trvalého bydliště)
• děti s rtvalým pobytem v obci Neumětely ( podle věku )
• děti, jejichž sourozenci již navštěvují MŠ

Kritéria k přijímání dětí vydává ředitel MŠ.

Provoz MŠ je stanoven od 6.30 hod do 16 hod.

Třída pracuje dle ŠVP pod názven „ S radostí a úsměvem, brzy všechno dovedem.“.

g) Personální zajištění

2 pedagogiští pracovníci a 1 správní pracovnice

Vlastními silami je tak zajištěno vzdělávání dětí, stravování dětí a zaměstnanců, úklid budovy a ekonomická agenda s výjimkou zpracování mezd.

Ložní prádlo si perou rodiče doma 1x za 14 dní, ručníky každý týden.

     h) ekonomické podmínky

Mzdové náklady jsou kryty dotací ze státního rozpočtu.

úplata za vzdělání činí 500 Kč měsíčně.

Provozní náklady částečně zajišťuje zřizovatel a část neinvestičních nákladů hradí rodiče přijatých dětí v rámci úplaty za vzdělání.

Opravy a údržbu budovy zajišťuje zřizovatel – OÚ Neumětely.

i)spolupráce s rodiči

MŠ je rodičům plně otevřena. Můžou vstupovat do mateřské školy a zúčastňovat se jednotlivých programů, pokud ovšem svou přítomností nenarušují řád školy a jejich návštěva nemá negativní vliv na ostatní děti.

Rodiče pomáhají při přípravě akcí pro děti a při péči o doplnění hraček a pomůccek k různým aktivitám.

 

• Vzdělávací program MŠ

 

a) charakteristika

Vzdělávací program MŠ vychází z RVP PV.

Vychází ze vztahu k dítěti, k rodině, vztahu k počátečnímu vzdělání, ze hry a učení, z kreativnosti a samostatnosti, z principu individualizace a alternativnosti.

 

b) realizace

Pro realizaci využíváme zejména

• školní klima, které tvoří příznivá atmosféra, estetické prostředí a citlivý a vnímavý přístup dospělých k dětem
• v atmosféře rovnosti, porozumění a spolupráce se děti cítí bezpečně, příjemně,jsou aktivní a mají chuť ke vzdělávacím činnostem.

 

• prožitkové učení

Je spontální učení pomocí hry nebo činnosti, ke které je dítě vnitřně motivováno, naladěno a citově jej prožívá.

 

• integrované bloky

(týdenní )do nichž učitelky vkládají vzdělávací záměry

 

e) individuální přístup

• každé dítě má možnost vyvíjet a učit se vlastním tempem.
• Dětem jsou nabízeny pestré nabídky v různých oblastech, dle jeho momentálních možností, potřeb a zájmu.

 

f) spolupráce s rodiči

je stavěna na bázi vzájemného porozumění, důvěře, spolurozhodování a vzájemné odpovědnosti.

 

 

 

 

 

g) tradice v MŠ

Slavnosti a mimořádné dny slavíme a udržujeme spolu s žáky ZŠ a tím vytváříme dodnotové a vztahové zázemí dětí. Zároveň udržujeme a prohlubujeme vrstevnické vztahy a kamarádství. Děti tak vnímají svoji individualitu, sounáležitost se skupinou mezi zesou a žáky ZŠ.

 

h) vzdělávací obsah

Vzdělávání a výchova dětí je uspořádána do pěti vzdělávacích oblastí:

• biologické
• psychologické
• interpersonální
• sociálně-kulturní
• enviromentální

Tyto oblasti jsou nazvány:

1. Dítě a jeho svět

2. Dítě a jeho psychika

3. Dítě a ten druhý

4. Dítě a společnost

5. Dítě a svět

 

Dítě postupně získává kompetence v oblastech:

• k učení
• k řešení problémů
• komunikativní
• sociální a personální
• činností a občanské

 

i) vzdělávací nabídka

Přirozené pozorování prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů ( vycházky do okolí, výlety )

Aktivity zaměřené k získání praktické orientace v obci a nejbližším okolí.

Sledování událostí v obci pro dítě zajímavých a užitečných.

Poučení o možných nebezpečích a dítě dostupným způsobem chránit ( dopr. Situace, manipulace s předměty a přístroji, styk se zvířaty, rostlinami, léky, chemickými látkami, přírodními a povětrnostními jevy ), využití praktických ukázek varujících před nebezpečím

Hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích

Praktické používání technických přístr. hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě setkává.

Přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitosti a změn v přírodě ( příroda živá a neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz )

Řešení přirozených modelových situací.

Práce s literárními texty, obrazovým materiálem, využívání encyklopedií, medií, atd.

Kognitivní činnost ( kladení otázek a hledání odpovědí, diskuze nad problémem, vyprávění a poslech, objevování ).

Praktické činnosti na jejichž základě se dítě seznamuje s různými materiály a látkami ve svém okolí, pokusy, zkoumání, manipulace s materiálem, surovinami.

Seznamování se srozumitelnými reáliemi z okolí dítěte o naší republice i jiných zemí.

Pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí ( okolní krajina, skolní prostředí, zahrada)

• třídění odpadu
• pěstitelské práce

 

 

j) metody a formy práce

• respektujeme individualitu každého dítěte
• dítěti poskytujeme podporu pro rozvoj jeho individuality a potřeb v kvalitě, která mu vyhovuje
• vzdělávací působení pedagoga vychází z pedagogické analýzy – pozorování a uvědomění si individuálních potřeb a zájmu dítěte

Pro plnění našich cílů využíváme metod prožitkového a kooperativního učení hrou a činnostmi dětí.

• Vše je založeno na přímých zážitcích dětí, důležitá je podpora dětské zvídavosti a potřeb objevovat
• podpora radosti dítěte z učení, jeho zájmu poznávat nové, získávat zkušennosti a ovládat další dovednosti

Učební aktivity realizujeme především ve formě nezávazné dětské hry, kterou se dítě zabývá na základě svého zájmu a vlastní volby.

 

Uplatňujeme:

• situační učení – vytváříme prostředí a nabízíme dítěti příležitosti, jak poznávat a přemýšlet, chápat a porozumět sobě i všemu kolem sebe
• spontální učení – založené na principu přirozené nápodoby, poskytování dítěti vzorů chování a postojů, které jsou k nápodobě a přejímání vhodné

 

Uplatňujeme integrovaný přístup ve vzdělání.

 

Tematické části ŠVP MŠ

„ S radostí a úsměvem, brzy všechno dovedem.“

 

• S kamarády, jsme tu rádi.

Utvářet pěkné vztahy mezi sebou navzájem, posilovat prosociální chování v dětské herní skupině, poznávat své kamarády.

Nabídka činností

• jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí v MŠ
• vyprávění co dítě slyšelo nebo zhlédlo ( noví kamarádi )
• námětové hry a činnosti ( soužití v kolektivu třídy )
• hry a praktické činnosti procvičující orientaci v prostoru i v rovině ( seznamování s novými pomůckami )
• chápat prostorové pojmy (kde co máme )
• činnosti zajišťující spokojenosta radost. Činnosti vyvolávající veselí a pohodu ( opékání špekáčků společně se žáky ZŠ a společné plnění jednotlivých úkolů během pobytu venku )
• činnosti na porozumění režimu dne, pravidlo vzájemného soužití a chování, spolupodílení se na jejich tvorbě, respektování jeden druhého
• aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dětí v prostředí MŠ ( hry, zpěv, prohlížení dětských knih, společné pohybové aktivity – kolektivní hry )
• přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody ( vycházky do okolí )

Očekávané výstupy

• zvládnout odloučení od nejbližších členů rodiny
• poznat značku ve školce ( svou i kamarádovu )
• orientace v prosředí MŠ
• posilovat  apodporovat komunikativní schopnosti
• učit se vnímat verbální i neverbální projevy ostatních dětí a v závislosti na tomto usměrňovat své chování
• vytvoření společných pravidel soužití

 

• Čas padajícího listí

- osvojování si poznatků o přírodě a jejich proměnách

- objevování významu ovoce a zeleniny pro zdraví člověka

- sledování charakteristických rysů podzimního období

- pečovat o své okolí

- rozvíjení pracovní zručnosti, práce s různými přírodními materiály

- vnímání krásy podzimních barev, seznamování se změnou počasí

- vytvářet si životní postoje prospívající zdraví

- osvojování si poznatků o svém těle

- získávání poznatků o způsobu osobního zdraví a bezpečí

 

Nabídka činností

• zdravotně zaměř. činnosti – pravidelné ranní cvičení
• příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků – během celého dne
• artikulační řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, volné chvilky, ranní hry
• konkrétní operace s materiálem ( třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnování)
• hry s různými materiály a přírodninami na školní zahradě
• vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci a využívat je v praxi a učení
• spontální hry, dle fantazie a možností
• běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělými ( denně v MŠ, při aktivitách s rodiči )
• pozitivní vzory vztahů a chování ( pozorování v MŠ, didaktické hry, četba příběhů )
• začlenění do třídy a zařazení do kolektivu
• řešení jednoduchých úkolů
• poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitosti a změn v přírodě ( roční období, barvy podzimu)
• básně, písně, výtvarná činnost, pokusy s přírodním materiálem

 

Očekávané výstupy

• soustředěně pozorovat, zkoumat, rozšiřovat slovní zásobu a aktivně ji využívat
• mít základní představu o tomto ročním období
• rozvoj a využití všech smyslů
• mít podvědomí o ochraně přírody a dění v ní
• využití hmatu, zraku, čichu a chuti
• osvojování si pravidel spolupráce
• prožívání radosti z činností
• zvládat manipulační činnosti ( rozvoj jemné motoriky )
• učit se poznávat své tělo, vytvořit a upevňovat základní hygienické návyky

 

• Už slyšíme rolničky
• Mikuláš – tradice plná radosti a zábavy
• příprava společných slavností, seznamovat se s tradicemi vánočních svátků
• uvědomovat si citovou vazbu k rodinným příslušníkům a k lidem kolem nás

 

Nabídka činností

• lokomoční pohyb. činnosti a jiné činnosti ( na školní zahradě, pravidelná ranní cvičení, vycházky do okolí MŠ, výlety )
• konstruktivní a grafické činnosti ( tvořivá hra během celého dne až týdne )
• společné diskuze, individuální a skupinová konverzace (  námět ) prožitky ze slavností v době Adventu, Martinská slavnost, adventní zdobení ( výroba věnců ), návštěva Mikuláše

v MŠ, vánoční slavnost ( rozsvícení vánočního stromu, vánoční písně, básně )

• činnosti zasvěcující děti do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem ( co děláme celý den – doma, v MŠ )
• na učit se nazpaměť krátké texty, písně, úmyslně si je zapamatovat a vybavit
• dramatizace Vánočního příběhu
• cvičení organizace dovedností ( příprava školních slavností s polečně s pracovníky MŠ )
• společná povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému ( ranní kruh, vánoční rozjímání)
• kooperativní činnosti ve dvojicích, skupinkách ( příprava slavností, pečení cukroví, výroba dárků, dekorací )
• receptivní slovesné, výtvarné a dramatické činnosti ( divadlo, vánoční rozjímání, činnosti spojené s Adventem )
• vnímání uměleckých a kulturních podnětů, pozorně naslouchat, sledovat se zájmem dramatická představení a hodnotit své zážitky
• aktivity zaměřené k získání praktické orientace v obci ( vycházky, pozorování vánoční výzdoby, návštěva výstavy betlémů – Karlštejn )
• poučení o nebezpečných situacích ( na výletě, nebezpečí ohně od svíček, prskavek, manipulaci s pyrotechnikou )
• práce s literárními texty obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a médií

 

Očekávané výstupy

• těšit se z hezkých a příjemných zážitků
• zachytit a vyjádřit své prožitky ( slovně, výtvarně, dramatickou improvizací )
• záměrně se soustředit na činnost a dokončit ji
• vytváření elementárních základů aktivních postojů k životu

 

• padá snížek bílý
• vnímat krásu přírody v zimě, starost a pomoc o zvířátka v zimě
• získat pocit radostného očekávání vstupu do první třídy
• získat zájem o učení
• období prvních malých pokusů
•  

Nabídka činností

• básně, písně, hry ( se zimní tématikou )
• umožňovat dětem poznávání ptáků, někteří získávají, jiní odlétají ( puzzle, encyklopedie, obrazový materiál, skládačky )
• jak jim pomáháme v zimě
• chápat a pozorovat skupenství vody, provádět pokusy se sněhem a ledem,vařící se konvicí
• seznamování dětí s jednotlivými druhy zimních sportů v souvislosti s ročním obdobím a se sport. náčiním ( sáňkování, bobování, bruslení, stavění sněhuláků, iglů,...)
• pozorování přírody, vnímání její krásy, učit se jí chránit a neničit
• pozorování změn v přírodě a vést děti k chápání časového sledu ročních období
• vést k pochopení různých kvantifikátorů ( patří x nepatří , všechny x některé )
• určit místo předmětů, určování a pojmenování jejich vlastností, charakteristických znaků a funkcí ( řekni co toje, poznej z čeho, jakou má barvu, jak chutná )
• přibližování školního prostředí ( poslechem příběhů se školní tematikou, návštěva školní třídy, seznámení s žáky ZŠ )
• podílet se na estetické výzdobě třídy k určitým příležitostem
• dětský karneval

 

 

Očekávané výstupy

• osvojení elementárních poznaktů o prostředí, které nás obklopuje
• všímání změn v souvislosti s ročním obdobím
• vnímání, že příroda má svůj řád, pravidelně se proměňuje
• pomáhat pečovat o ptactvo na školní zahradě
• být citlivý ve vztahu k živým bytostem, k přírodě
• prožívat radost ze zvládnutého, poznaného

 

 

 

 

 

• Já a všichni okolo
• seznamovat se s životem ve městě a na vsi
• jak žije naše vesnice ( bydlení, doprava, radnice, pověst o Horymírovi, základní škola – předškoláci )
• poznávat Masopust v hudbě, literatuře a lidových zvycích
• dopravní prostředky a dopravní situace

 

Nabídka činností

• smyslové a psychomotorické hry ( volná hra, klidové činnosti )
• grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen
• hry různého zaměření podporující tvořivost, představivost, fantazii ( poznávací, kognitivní, kreativní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity )
• poslech pohádek a příběhů obohacujících citový život dítěte ( divadelní představení )
• hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci druhému, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor ( modelové situace, čtení příběhů, rozhovor )
• aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění, umožňující mu poznat rozmanitost kultur ( Masopust a tradice jiných zemí )
• zacházet s předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, náčiním a nářadím v průběhu celého dne
• hry zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest, řekni co slyšíš, Kukačko zakukej,...
• naučit se nazpaměť krátké texty ( reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout dramatickou úlohu )
• sledovat a vyprávět příběh
• činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů ( písmena, číslice, značky, pexeso, hry s velkými čísly a písmeny – písmenkový + číselný koberec, skákací panák)
• činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou ( DH v prostoru, práce ve skupinkách, matematické listy )
• řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat nápady
• nalézat nová nebo alternativní řešení v běžných situacích

 

• výlety do okolí ( okolní příroda, poznávání památných míst a jejich návštěva – hrad Karlštejn )
• hry přirozené i modelové situace, při nichž se děti učí respektovat druhé – volná hra, námětové hry
• hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světla lidí, jejich občanského života a práce lidí ( poznávání řemesel, profesí, seznamování s prací rodičů)
• utvořit si základní představu o pravidlech chování a společenských normách
• sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro děti zajímavé ( Masopust – karneval, průvod )
• hry a aktivity na téma dopravy, cvičení, bezpečného chování v dopravních situacích ( 1. pomoc, kam zavolat, jak se zachovat )

 

Očekávané výstupy

• upevňovat kooperativní dovednosti ( svépomocné ) mezi dětmi
• umět spolupracovat ( starší děti )
• poznat různé druhy dopravních prostředků
• základní pravidla silničního provozu
• osvojovat si pravidla bezpečného cestování
• přirozeně komunikovat s dětmi, učitelkou
• dodržovat pravidla spol. chování ( pozdrav, poděkování, pomoc a úcta ke starším lidem, mladším kamarádům )

 

• Jaro – vše se probouzí
• všímat si změn v přírodě ( živá a neživá )
• seznamovat se se životem rostlin
• vztah člověka k živým tvorům
• správné chování člověka v přírodě a v životním prostředí
• vztah v rodině, k rodinným příslušníkům, poznat strukturu rodiny, uvědomit si nejbližší členy rodiny, úcta a pomoc starým lidem
• poznávat jarní lidové tradice a zvyky

 

Nabídka činnosti

• zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony ( postarat se o hračky, pomůcky, úklid po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě )
• poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování divadelního představení
• utvořit jednoduchý rým, poznat a vymyslet jednoduchá synonyma ( jazykové hry během dne )
• spontální hra, volné hry, experimenty s materiálem a předměty ( příprava pohoštění, setí semen, tvorba domečků pro užitečný hmyz )
• chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky užívat ( roční období, denní cykly ) částečně se orientovat v čase
• příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání ( čarodějnice, soutěže, plnění úkolů)
• estetické a tvůrčí aktivity( příprava jarních slavností)
• aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi ( kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří )
• hry a situace, které učí děti chránit soukromí a bezpečí své i druhých ( řešení problémů na obrázcích, rozhovor v kruhu, modelové situace )

 

Očekávané výstupy

• umět pojmenovat zákl. ekosystémy
• přiřadit zvířata, živočichy do jednotlivého systému
• získat povědomí o způsobu života zvířat
• být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i věcem
• společně pečovat s dospělými o své okolí
• zachytit a vyjádřit své prožitky výtvarně
• mít úctu ke stáří a dospělým

 

 

• Cestujeme letem světem, poznáváme
• cestujeme po ČR, po zeměkouli
• poznáváme a učíme se

 

Nabídka činnosti

• činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí ( to jsme vyrostli, namaluj svého nejlepšího kamaráda )
• uvědomovat si význam péče o čistotu a zdraví, aktivního pobytu a zdravé výživě
• poznat napsané své jméno
• motivovaná manipulace s předměty ( hry, praktické činnosti )
• přímé pozorování přírodních jevů, rozhovor o výsledku pozorování
• vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně-pohybových činností
• využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí dítěte k seznamování s naší republikou a jinými zeměmi
• smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí o okolí a školní zahradu

 

Očekávané výstupy

• umět spolupracovat
• zachytit a vyjádřit své prožitky výtvarně
• prožívat radost ze zvládnutého, poznaného
• umět se chovat obezřetně ve styku s cizími lidmi ( výlety )
• uplatňovat získané poznatky a návyky

 

 

     Tyto celky – učitelky rozpracováváme v rámci programů do týdenních celků.

     Rozsah a náročnost činn. dětí jsou přizpůsobovány věkovým a vývojovým možnostem zájmům a aktuálnímu dění v obci.

 

 

 

 

 

4.Vzdělávací cíle – základní výběr

 

Obsah vzdělávacích cílů je strukturován do oblastí, které reflektují vývoj dítěte, jeho přirozený život, zrání i učení. Jednotlivé oblasti vzdělávání jsou rozlišeny na základě vztahů, které si dítě postupně vytváří k sobě samému, k druhým lidem i k okolnímu světu, respektive na základě přirozených interakcí, do kterých dítě v rámci těchto vztahů vstupuje, v nichž se rozvíjí a učí a vzdělává.

 

A)	Dítě a jeho tělo
Vzdělávací cíle:		Prostředky vedoucí k plnění cílů:
1.	Uvědomění si vlastního těla.	pohybové hry; psychomotorické  hry; tvořivá dramatika (TD)
2.	Rozvoj pohybových dovedností  v oblasti hrubé motoriky.	lokomoce - chůze, běh, skoky a poskoky, házení, lezení, plazení, podlézání, přelézání – překážky  v různých obměnách
3.	Rozvoj pohybových dovedností  v oblasti jemné motoriky.	manipulace – činnosti  s předměty, s pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; konstruktivní činnosti; grafické činnosti zacházení s výtvarným  materiálem (tužky, barvy, nůžky, papír, modelovací hmota; zacházení  s jednoduchými hudebními nástroji;
4.	Ovládání pohybového aparátu.	zdravotně zaměřené činnosti  – vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení; prostorová orientace; hudebně pohybové činnosti; pohyb v různém terénu;
5.	Rozvoj a užívání všech smyslů.	smyslové hry na rozlišování  zvuků, tónů, zrakové rozlišování tvarů, rozlišovat vůně, chutě, hmatové  vnímání; psychomotorické hry; hudební činnosti;
6.	Osvojení poznatků o těle a jeho  zdraví.	poznávací činnosti; osvojování pojmů a poznatků o zdraví; osvojování pojmů a poznatků o lidském těle – části těla, některé orgány (včetně pohlavních); poznávací činnosti  z oblasti bezpečnosti na cestě; poznat bezpečí a nebezpečí; škodlivé látky, nezdravé návyky; nemoci, úrazy setkání s cizími  lidmi, cizími psy, neznámými věcmi; kde hledat pomoc, kam se  obrátit v případě potřeby, jak nejlépe pomoci podle vlastních sil  (zavolat dospělého)
Co dítě na konci předškolního období dokáže zvládnout základní pohybové  dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v  různém  prostředí; koordinovat lokomoci a další  polohy či pohyby, sladit pohyb s rytmem a hudbou; vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu; sladit pohyb se zpěvem; vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů; ovládat koordinaci ruky a oka,  zvládat jemnou motoriku; pojmenovat části těla, některé  orgány, znát jejich funkce, mít povědomí o růstu těla, o jeho změnách; mít rozlišovat co prospívá  zdraví; povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc.

 

B	Dítě a jeho psychika
B/1	Jazyk a řeč
Vzdělávací cíle:		Prostředky vedoucí k plnění cílů:
1.	Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností –  receptivních.	porozumět slovům, sluchové hry; poslech čtených či  vyprávěných pohádek, příběhů; sledování divadelního  představení vnímání textu; zachytit hlavní myšlenku  příběhu, sledovat děj, opakovat ve správných větách;
2.	Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností –  produktivních.	výslovnost – artikulační, řečové a rytmické  hry, dechová cvičení, gymnastika jazyka; vytváření pojmů, hry se slovy, slovní  hádanky; mluvní projev – vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle fantazie,  komentování zážitků a aktivit; vyřizování vzkazů a zpráv; samostatný mluvní projev na určité téma, vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co zhlédlo; vyjadřování; slovní reakce; popis skutečnosti i podle obrázku; vymýšlení synonym, homonym, antonym;
3.	Rozvoj komunikativních dovedností a kultivovaného   projevu.	verbální i neverbální projev; přednes; recitace, reprodukce říkanek, pohádek; vlastní rýmování; vyprávět příběh, pohádku – i vymyšlený; dramatizace, jednoduché dramatické úlohy; zpěv; ptát se na slova, kterým nerozumí; porozumět vtipům vlastním, druhých,  v textu pohádek; vést správnou strukturu rozhovoru,  respektovat mluvčího; porozumět vyjadřování se gesty a mimikou beze slov;
4.	Osvojení některých dovedností, které předcházejí čtení  i psaní, rozvoj o psanou podobu jazyka.	grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel,  písmen; prohlížení a čtení knížek; sledovat očima zleva doprava; cvičení fonematického sluchu; poznat napsané své jméno;
Co dítě na konci  předškolního období dokáže: správně vyslovovat,  ovládat dech, tempo a intonaci řeči; vyjadřovat samostatně a  smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudku ve vhodně zformulovaných větách; porozumět slyšenému; formulovat otázky, odpovídat, slovně reagovat; učit se nová slova, aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí); naučit se zpaměti některé texty; vyprávět příběh, pohádku; popsat situaci  (skutečnou, podle obrázku); chápat slovní vtip a  humor; sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech; utvořit jednoduchý rým; poznat a vymyslet  jednoduchá synonyma, homonyma, antonyma; vést rozhovor  (poslouchat, nehovořit je-li třeba, sledovat řečníka i obsah, ptát se); domluvit se slovy i gesty; sledovat očima zleva  doprava; rozlišovat některé symboly, porozumět jejich významu a jejich komunikativní funkci; poznat napsané své jméno; projevovat zájem o  knížky.

 

B/2)	Poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové  operace, představivost a fantazie
Vzdělávací cíle:		Prostředky vedoucí k plnění cílů:
1.	Rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového  vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení  slovně-logickému (pojmovému)	pozorování přírodních jevů  (pomocí všech smyslů); pozorování kulturních objektů, vnímání kulturních jevů (divadelní představení, poslech četby, poslech přednesu…) pozorování technických objektů (stavby, dopravní prostředky, sdělovací prostředky, telefon (vše, kde je zabudován jakýkoli mechanismus); motivovaná manipulace  s předměty, zkoumání jejich vlastností; smyslové hry; odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl; vnímat charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi;
2.	Rozvoj a kultivace paměti, pozornosti,  představivosti, fantazie.	činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení vnímání, zrakové a sluchové paměti a pozornosti; hry podporující tvořivost,  představivost a fantazii – kognitivní, výtvarné, konstruktivní, taneční,  hudební, dramatické aktivity; hry a činnosti zaměřené na cvičení paměti (mechanické – opakování i logické – vyvozování z daných  pravidel);
3.	Rozvoj tvořivosti.	řešení problémů; námětové hry a činnosti;
4.	Posilování přirozených poznávacích citů  (zvídavost, zájem, radost z objevování).	motivovaná manipulace  s předměty, zkoumání jejich vlastností; volné hry a experimenty  s materiálem a předměty; hry a činnosti zaměřené  k řešení problémů (činnosti TD)
5.	Vytváření pozitivního vztahu  k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o  učení.	činnosti zaměřené  k vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků (vysvětlování,  objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou – encyklopedií,  s médii apod. motivačními prvky  podporovat záměrné soustředění a udržení pozornosti;
6.	Vytváření základů pro práci  s informacemi.	konkrétní operace s materiálem (třídění, řazení, přiřazování, uspořádání, odhad,  porovnávání podle určitého pravidla; konkrétní operace vedoucí  k orientaci v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu  v rozsahu první desítky; při manipulaci  s předměty při porovnávání poznat více, méně, stejně; při manipulaci uspořádat předměty, umístit nebo poznat první, poslední; orientace v prostoru i  v rovině – vpravo, vlevo, nahoře, dole, uprostřed, za, pod, nad, u,  vedle, mezi; orientace v čase;
Co dítě na konci předškolního období dokáže: vnímat všemi smysly; záměrně se soustředit na činnost a udržet  pozornost; pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno; přemýšlet, a to o čem přemýšlí také vyjádřit; zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité; vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci,  využívat zkušenosti k učení; postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí; chápat základní číselné a matematické pojmy,  elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat; chápat prostorové pojmy, částečně se orientovat v čase; řešit kognitivní problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, vymýšlet „nápady“; naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si  zapamatovat a vybavit; vyjadřovat svou představivost a fantazii  v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních,  pohybových či dramatických);

 

B/3)	Sebepojetí, city, vůle
Vzdělávací cíle:		Prostředky vedoucí k plnění cílů:
1.	Rozvoj schopnosti vytvářet a rozvíjet citové vztahy  k okolí.	estetické a tvůrčí aktivity  (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové…); sledování pohádek a příběhů  obohacujících citový život dítěte; hry na téma rodina,  přátelství apod.; výlety do okolí; návštěvy dětských  kulturních akcí.
2.	Rozvoj schopností a dovedností vyjádřit pocity, dojmy a  prožitky.	činnosti vyžadující  samostatné vystupování, vyjadřování, obhájení vlastních názorů, rozhodování a  sebehodnocení; zachytit a vyjádřit svoje  prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou  improvizací apod.).
Co dítě na konci předškolního období dokáže: uvědomit si svou samostatnost,  zaujímat vlastní názory a postoje, vyjadřovat je; uvědomovat si příjemné a  nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach,  smutek, odmítání - TD), rozlišovat citové projevy v důvěrném i cizím  prostředí; prožívat a dětským způsobem  projevovat co cítí (soucit, radost, náklonnost – TD); být citlivé ve vztahu  k živým bytostem, k přírodě i k věcem; těšit se  z hezkých a  příjemných zážitků, z přírodních a kulturních krás i setkávání se  sluměním; zachytit a vyjádřit své prožitky.

 

C)	Dítě a ten druhý
Vzdělávací cíle:		Prostředky vedoucí  k plnění cílů:
1.	Posilování prosociálního chování ve vztahu k druhému.	společenské hry; pohybové hry; společné aktivity (úklid na ŠZ, zahradnické práce na ŠZ, společný úklid hraček ve třídě);
2.	Vytváření prosociálních postojů  k druhému.	sociální a interaktivní  hry, hraní rolí; dramatické činnosti; hudební a hudebně pohybové hry; četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů na téma vztahů mezi lidmi;
3.	Rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností.	kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách; hry a činnosti, které vedou  děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se  s ním, půjčit hračku, střídat se;
4.	Ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi, s dospělými, s neznámými zvířaty	hry a situace, kde se dítě  učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých;
Co dítě na konci předškolního období dokáže: uvědomovat si svá práva ve  vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je; uplatňovat své individuální  potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj názor,  přijmout jiný názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou; oprostit se od sobeckých  projevů vůči jinému dítěti, spravedlivě se s ním dělit o hračky,  pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod. chovat se obezřetně při setkání  s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, s neznámými  zvířaty (psy), požádat druhého o pomoc pro sebe i pro jiné dítě.

 

D)	Dítě a společnost
Vzdělávací cíle:		Prostředky vedoucí  k plnění cílů:
1.	Vytvoření povědomí o mezilidských a morálních hodnotách.	poslech pohádek a příběhů,  při nichž mají děti možnost poznávat mravní hodnoty v jednání lidí  (spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost apod.) v příbězích poznávat,  že ne všichni lidé se chovají „správně“, že se mohou chovat neočekávaně, hrubě – seznámit se s tím, jak při takových situacích reagovat; přípravy společných zábav a  slavností (zvyky, tradice, oslavy, sportovní akce, kulturní programy apod.) setkávání se  s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou  školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní  dítě;
2.	Rozvoj kulturně estetických  dovedností	slovesných, výtvarných,  hudebních, dramatických – produktivních (vlastní tvorba, přednes) i  receptivních (poslech, vnímání); seznamování s lidovou  slovesností, literaturou, hudbou, výtvarným uměním, kulturními tradicemi,  zvyky apod.; společné hry a skupinové činnosti (námětové hry, dramatizace, konstruktivní, výtvarné, pracovní  apod.), kdy se děti spolupodílejí na činnosti i na jejích výsledcích; kreslení, používání barev,  modelování, konstruování, tvorba z papíru, tvorba z jiných  materiálů, z přírodnin…); zazpívat píseň, zacházet  s jednoduchými huddebními nístroji, sledovat a rozlišovat rytmus; estetické a tvůrčí činnosti  slovesné, literární a dramatické (poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních  skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének apod.);
Co dítě na konci předškolního období dokáže: pochopit, že každý má ve společenství svou roli, podle které je třeba se chovat; vyjednávat s dětmi i  dospělými se svém okolí, domluvit se na společném řešení; utvořit si základní dětskou představu o tom, co je dobře a co špatně; odmítat společensky nežádoucí  chování; dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, hrát fair play; vnímat umělecké a kulturní  podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit je; zachycovat skutečnosti ze svého  okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a  technik; vyjadřovat se pomocí hudebních  a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i  instrumentální.

 

E)	Dítě a svět
Vzdělávací cíle:		Prostředky vedoucí  k plnění cílů:
1.	Vytváření vztahu k místu a  prostředí, ve kterém dítě žije.	poznávání ekosystémů; práce s encyklopedií; seznamovat s kulturou  místa a prostředí, ve kterém dítě žije, poznávání jiných kultur; osvojit si elementární poznatky o místě, ve kterém žije; orientace v okolním  prostředí (ulice, doprava, obchody, lékař a další důležité instituce apod.); všímat si rozmanitosti,  změn a dění v nejbližším okolí;
2.	Osvojování jednoduchých  poznatků o světě a životě užitečných pro vytváření elementárního povědomí přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a  neustálých proměnách.	záměrné i náhodné  pozorování v mateřské škole; záměrné i náhodné  pozorování při pobytech venku, jevy a děje v nejbližším okolí; manipulace a experimentace  s různými materiály a surovinami; práce s encyklopedií;
3.	Pochopení, že změny způsobené  lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a  ničit.	motivované hrové aktivity; ekohry; pozorování stavu životního   prostředí a jeho vlivu na kvalitu života;
4.	Osvojení dovedností potřebných  k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí a ke  spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí.	pracovní činnosti na školní  zahradě; pěstitelské a chovatelské  činnosti; pomáhat pečovat o okolní  životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny,  spoluvytvářet pohodu prostředí, neničit okolí, neubližovat živým tvorům  apod.)
5.	Osvojení poznatků a dovedností  chránících před nebezpečnými vlivy prostředí.	řešení přirozených a  modelových situací; kognitivní činnosti  (kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem, vyprávění a  poslech, objevování); poučení o možných  nebezpečných vlivech prostředí a o způsobech, jak se chránit; mít povědomí o významu  životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsob, jakým se chová a žije, ovlivňuje jeho vlastní zdraví i životní  prostředí; rozlišovat aktivity, které  mohou zdraví člověka i prostředí podporovat a které je mohou poškozovat;
6.	Rozvoj pocitu sounáležitosti  s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí.	osvojit si elementární  poznatky o jiných zemích a kulturách, o zeměkouli, o vesmíru apod.; vnímat, že svět má svůj  řád, je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý – jak svět  přírody (rostliny, živočichové, krajina, podnebí apod.), tak i svět lidí  (tělesné, zdravotní a rasové, etnické, jazykové, národnostní a jiné rozdílnosti;
Co dítě na konci předškolního období dokáže: osvojit si elementární poznatky  o sobě, o rodině, o vývoji, životě a činnostech člověka, o lidské  společnosti, o soužití, zvycích a práci lidí, o přírodě a přírodních jevech,  o technických přístrojích, se kterými se dítě setkává doma i ve svém okolí; orientovat se bezpečně  v okolním prostředí, všímat si rozmanitosti, změn, dění  v nejbližším okolí; osvojit si elementární poznatky  o místě, ve kterém žije, o své zemi a její kultuře, o jiných zemích a  kulturách, o zeměkouli, o vesmíru apod. vnímat, že svět má svůj řád, že  je rozmanitý a pozoruhodný, neočekávaně pestrý a různorodý – jak svět  přírody, tak i svět lidí; porozumět, že všechno kolem se  vyvíjí a mění, pohybuje se a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat; mít povědomí o významu  životního prostředí pro člověka, uvědomovat si, že způsob, jakým se chová a  žije, ovlivňuje jeho vlastní zdraví i životní prostředí; rozlišovat aktivity, které  mohou zdraví člověka i prostředí podporovat a které je mohou poškozovat,  pomáhat pečovat o okolní životní prostředí; uvědomovat si, co je nebezpečné  (manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, se  zdraví ohrožujícími látkami, přírodní a povětrnostní jevy, technické objekty  a jevy, další situace s nimiž se dítě může setkat; odhadnout některá nebezpeční a  snažit se jim vyhnout.

 

 

5) Průběžné vzdělávací cíle

 

Jsou to takové cíle, které naplňujeme v každodenních činnostech a při všech běžných příležitostech. Jedná se o cíle týkající se oblasti sebeobsluhy, hygieny, socializace, sebepojetí, citů, vůle, práv dítěte, chování a pěstování morálních a společenských hodnot. Jsou to cíle, které není nutno specificky plánovat, protože s nimi pracujeme denně.

 

Jedná se o tyto vzdělávací cíle:

osvojení si věku přiměřených praktických dovedností;

osvojení si dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí a vytváření zdravých životních návyků a postojů;

rozvoj komunikativních dovedností (verbální i nonverbální) a kultivovaného projevu;

rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření);

rozvoj pozitivních citů dítěte ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry a relativní citové samostatnosti);

rozvoj schopnosti vytvářet citové vztahy k okolí;

rozvoj schopnosti a dovednosti vyjádřit pocity, dojmy a prožitky;

získání schopnosti řídit chování vůlí a ovlivňovat vlastní situaci;

rozvoj schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem;

posilovat prosociální chování ve vztahu k druhému (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.);

rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností;

ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými;

rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte;

vytvoření povědomí o mezilidských a morálních hodnotách;

rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, přizpůsobit se, spolupracovat, spolupodílet se, přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem), vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané;

vytvoření základů estetického vztahu ke světu, k životu, ke kultuře a umění;

vytváření vztahu k místu a prostředí, ve kterém dítě žije;

rozvoj schopnosti přizpůsobovat se přirozenému vývoji a běžným změnám;

rozvoj schopnosti vážit si života ve všech jeho formách;

vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem;

rozvoj pocitu sounáležitosti s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí.

 

Prostředky vedoucí k plnění těchto cílů:

sebeobslužné činnosti;

situace přispívající k osvojování hygienických návyků a návyků zdravého životního stylu;

sympatizující a přijímající prostředí, vstřícná a citlivá komunikace;

činnosti zajišťující radost, veselí a pohodu;

podpora důvěry dítěte ve vlastní síly a schopnosti, dostatečné oceňování jeho snahy a úsilí;

přiměřené činnosti a úkoly, které umožňují dítěti dosáhnout úspěchu;

příležitosti k samostatnému vystupování, vyjadřování, objasňování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení;

příležitosti a hlavně hry vyžadující vůli, vytrvalost a sebeovládání;

hlavně při hrách cvičení organizačních schopností;

sociální a kooperativní hry, hry na téma rodina, přátelství, na jedné lodi, v jednom domě apod.;

poslech a sledování pohádek, které obohacují citový život dítěte;

společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření;

podpora dětských přátelství

společná setkání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému;

hry, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého, vedou k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit mu hračku, střídat se s ním, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor;

příležitosti, kdy se učí dítě chránit soukromí a bezpečí své i druhých;

příležitost poznávat hodnotu věcí i lidské práce;

příležitosti uvědomovat si, že ne všichni lidé, všechna zvířata se chovají „správně“, že se mohou chovat neočekávaně, nevkusně i hrubě a ohrožovat tak pohodu i bezpečí dětí, poučení, jak se v takových chvílích chovat a jak se chránit;

příležitost podílet se na vymezení společných hodnot a jasných smysluplných pravidel soužití ve třídě;

příprava společných oslav, svátečných dnů, sportovních akcí, školy v přírodě, kulturních programů pro rodiče a další děti z mateřské školy.

Očekávané kompetence v oblasti průběžných vzdělávacích cílů, kterých děti postupně dosahují až do doby odchodu z naší mateřské školy:

zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí;

ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku;

zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní hygienické a zdravotně preventivní návyky;

zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony;

rozlišovat co prospívá zdraví a co mu škodí;

chovat se tak, aby s situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých;

vnímat všemi smysly;

záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost;

vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení;

vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech;

uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je;

rozhodovat o svých činnostech;

odpovídat za sebe a své jednání ve známých a opakujících se situacích;

vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích), odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech;

odhadovat na co stačí a co zvládne, postupně si uvědomovat své nedostatky, přiznávat si chybu

přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky;

prožívat radost ze zvládnutého a poznaného;

vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a kontrolovat ji, dokončit co započalo;

poslouchat a plnit smysluplné pokyny a slovní příkazy, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti, přistupovat na vysvětlená a pochopená pravidla;

zorganizovat hru;

být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem;

těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se s uměním;

navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho;

přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství;

odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná;

uvědomovat si práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je;

chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, respektive osobnostní odlišnosti jsou přirozené;

uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj názor, přijmout jiný názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou;

vnímat co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc;

bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.

uplatňovat základní společenské návyky ve styku s dospělými i s dětmi;

pochopit, že každý má ve společenství svou roli, podle které je třeba se chovat;

utvořit si základní dětskou představu o tom, co je dobře a co špatně, co se smí a co nesmí a ve vývojově odpovídajících situací se podle této představy chovat;

osvojit si elementární poznatky o sobě, o rodině, o vývoji, životě a činnostech člověka, o lidské společnosti, o soužití, zvycích a práci lidí, o přírodě a přírodních jevech, o technických přístrojích, se kterými se dítě setkává doma i ve svém okolí;

orientovat se bezpečně ve svém okolí;

osvojit si elementární poznatky o místě ve kterém žije, o své zemi a její kultuře, o jiných zemích a kulturách, o zeměkouli, o vesmíru apod.

vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý – jak svět přírody, tak i svět lidí;

porozumět, že všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat;

mít povědomí o významu životního prostředí pro člověka, uvědomovat si, že způsob, jakým se chová a žije, ovlivňuje jeho vlastní zdraví i životní prostředí.

 

• Evaluační činnost

 a) Pedagogická evaluace

• Evaluace a autoevaluace vychází z:
• pozorování dětí
• rozhovorů s dětmi
• rozhovorů s rodiči
• rozhovorů a rozborů při pedagogických poradách
• hospitační a kontrolní činnosti

 

Evaluační procesy a zásady:

• uvědomovat si nedostatky, nalézat a pojmenovávat zejména to, co se nám nedaří
• odhalovat příčiny, proč tomu tak je
• volit nové a účinnější postupy, ty zpětně vyhodnocovat
• neustále porovnávat s cíli, podmínkami, riziky

 

b) Evaluace VZP

• Evaluace ŠVP
• pos skončení platnosti – ředitel, pedagogové, pracovníci MŠ – formou rozhovoru
• výroční zpráva o činnosti školy za školní rok – ročně – ředitel, pedagogové, ostatní pracovníci školy

 

Hodnocení naplňování cílů programu

• kdy – na pedagogických radách, na konci školního roku, po ukončení platnosti RVP MŠ
• kdo – ředitel a pedagogičtí pracovníci
• jak – rozhovory, záznamy, výstupy z hospitačních činností

 

Hodnocení průběhu vzdělávání

• kdy – průběžně, na konci školního roku
• kdo – pedagogové a děti
• jak – rozhovory, záznamy, hospitace

a) metody a formy práce

b) vzdělávací nabídka – tematické bloky

c) činnosti, které upřednostňují děti

d) spolupráce učitelek

 

Hodnocení podmínek ke vzdělávání

• kdy – denněm průběžně, pololetně, ročně
• kdo – ředitel s celým kolektivem zaměstnanců, částečně děti, rodiče
• jak – rozhovory, záznamy, hospitace, porady, rozhovory s rodiči

a) věcné podmínky, životospráva dětí, psychosociální a organizační podmínky

b) spolupráce s rodiči a ostatními partnery

c) řízení školy, personální a pedagogické zajištění, další vzdělávání učitelek

 

Výsledky vzdělávání

• jak – pozorováním, vytvořením portfolia u problémových dětí, záznamy odborníků
• kdy – průběžně, záznamy do archů 3x ročně, na konci školního roku
• kdo – ředitel, pedagogové, děti

a) fyzický rozvoj, motorika

b) návyky a dovednosti v sebeobsluze, hygieně

c) sociální a emocionální projevy

d) práceschopnost

e) poznávací schopnosti

f) řečový rozvoj a vyjadřování

 

Hodnocení práce pedagogů

• jak – pozorováním, hospitační činnosti, vyhodnocováním výsledku vzdělávání, hodnocením vzdělávací nabídky
• kdy – průběžně, hospitace 1x za půl roku, měsíční tematické kontroly zaměřené na různé oblasti pedagogického působení
• kdo – ředitel, zástupkyně ředitele

 

Hodnocení vlastní práce – obě učitelky ve třídě průběžně.

 

Ředitel:

• hospitace 1x za půlrok
• kontrolní činnosti 1x za měsíc
• výroční zpráva 1x za rok
• hodnocení ŠVP 1x za 3 roky
• hodnocení školy 1x ročně

 

Zástupkyně ředitele:

• hospitace 1x za půlrok

kontrolní činnosti 1x za 2 měsíce

• výroční zpráva 1x za rok
• hodnocení ŠVP 1x za 3 roky, aktualizace průběžně

 

Učitelky:

• hodnocení společně s dětmi – každý den
• hodnocení tématu – po skončení bloku
• hodnocení průběhu vzdělávání – průběžněm na pedagogických poradách
• sebehodnocení 1x za rok
• diagnostika dítěte – 3x ročně ( aktualizace záznamových archů )

 

Pedagogické rady:

• v průběhu přípravného týdne – seznámení s přípravou výroční zprávy, hodnocení pedagogické práce v uplynulém roce, předávání informací o dětech, příprava nového školního roku, školení BOZP

 

říjen

• hodnocení začátku školního roku, vedení pedagog. Dokumentace, přípravy na výchovnou činnost, jednotnost ve vedení dokumentace

 

 

prosinec

• vyhodnocení hospitační činnosti učitelek
• zhodnocení průběhu kalendářního roku
• činnosti spojené s oslavami Vánoc v MŠ

 

únor

• hodnocení 1. pololetí školního roku, v oblasti ekonomické i pedagogické hodnocení hospitační činnosti, příprava jarních slavností

 

duben

• hospitační činnosst, vyhodnocení zápisu do MŠ

 

červen

• vyhodnocení práce týmu MŠ
• příprava na nový školní rok

 

Naše krédo:   „ Smíchem se velké věci rozhodnou často rázněji a lépe, než tvrdostí.“

                        Horatius

 

„ RIDICULUM ACRI FORTIUS ET MELIUS MAGNAS PLERUMQUE SECAT RES.“